Druhá jmenovaná byla postavena společností sídlící v té době v Rokycanech, a to rozšířením malé dílny mechanika Bohumila Pánka. V továrně se na počátku vyráběla dámská a pánská kola, později, v době rozmachu firmy, také polozávodní a závodní kola s berany včetně možnosti dvou i tří rychlostního zadního náboje. Ve 30. letech se k výrobě kol přidaly rovněž brusle a jiné sportovní potřeby. Před válkou se řadila Stadionka mezi nejvýznamnější rakovnické podniky, když zde pracovaly dvě stovky zaměstnanců. V roce 1938 ovšem továrnu koupila Zbrojovka Brno a o rok později se zde na úkor kol začaly vyrábět pušky, kulomety a dělostřelecké nábojnice.

Po válce byl podnik znárodněn, změnil název na Velo Stadion a navázal na předválečnou výrobu jízdních kol, které se vyvážely do sedmdesáti zemí světa. V padesátých letech se začaly vyrábět mopedy a Stadionka dokonce měla svůj vlastní závodní tým a pořádala závody na Husově náměstí. V šedesátých letech podnik vstoupil do své další etapy. Jako Chirana nejdříve vyráběl zdravotnické zařízení a pomůcky a poté jako Autobrzdy klimatizační zařízení pro motorová vozidla.