„Nyní se především uskutečňují geodetická zaměření, vytyčují se trasy, označují se inženýrské sítě. Hlavně se však dodělává pasportizace budov. Jedná se o zmapování nemovitostí v obcích, kde se bude stavět, kdyby si třeba náhodou někdo z obyvatel stěžoval, že mu kvůli výkopům praskl dům. Pro tyto účely musí být vše zdokumentováno," informoval Pavel Souček.

Pasportizační práce jsou hotovy již ve třech obcích Všetatech, Hřebečníkách a v Panoším Újezdu. Ještě chybí zmapovat Slabce a Krakov. Oproti harmonogramu realizace výstavby čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí je výstavba zhruba ve čtrnáctidenním zpoždění.

„Pokud to počasí dovolí, začnou se čistírny odpadních vod bagrovat už někdy v průběhu února," odhadl předseda sdružení Pavel Souček. Ten ještě doplnil, že veškeré smlouvy má již mikroregion Balkán podepsané, stejně tak je již vyřízený úvěr pro spolufinancování přidělené dotace.

V některých obcích, kde mají vyrůst nové čistírny odpadních vod, je však už stavebně rušněji. Podle předsedy mikroregionu Balkán Pavla Součka se už například pracuje na protlacích pro kanalizační síť ve Všetatech a Hřebečníkách. „Naváží se sem také stavební materiál a také se v místech, kde mají být čistírny odpadních vod, dělají elektropřípojky," podotkl Pavel Souček.

Náklady na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí v pěti členských obcích mikroregionu Balkán se vyšplhají téměř na sto devadesát milionů korun. Vše ale obce ze svého platit nebudou.

Sdružení mikroregionu Balkán bylo totiž úspěšné s žádostí o dotaci ze Státního fondu životního prostředí. „Dotace na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí by měla být ve výši sto padesát milionů korun," informoval Souček. Zbylých zhruba čtyřicet milionů korun je spoluúčast obcí. I tuto otázku však má mikroregion již vyřešenou. „Z celkové spoluúčasti osmatřiceti milionů korun si obce vzaly úvěr ve výši dvacet devět a půl milionu korun. Zbylých osm a půl milionu korun jsou vlastní zdroje dotčených obcích," vysvětlil Pavel Souček.