O alternativní porody je veliký zájem. Proto není divu, že do Rakovníka přijíždí rodičky třeba z Brna, nebo z Chebu. „Snažíme se rodičkám vycházet vstříc. Ve většině případů jsou ty požadavky v administrativně-organizačních opatřeních. Například chtějí, aby jejich doprovod byl u císařského řezu. Tak když je na něj čas, vše je v pořádku, tak jim to umožníme,“ vysvětlil nejčastější přání budoucích rodičů primář gynekologicko – porodnického oddělení v Masarykově nemocnici v Rakovníku Radek Poláček.

Ale alternativa není jen v administrativních úkonech. Přes půl republiky do Rakovníka jezdí rodičky proto, aby mohly přivést na svět svého potomka tak, tak jak si přejí. „. Porod třeba nepostupuje úplně optimálně, tak řekneme rodičce, že už by to chtělo nějakou léčbu. Ona může říci, že ještě ne, že chce počkat nebo zkusit něco jiného. Když to není akutní záležitost, tak nevidím důvod proč to neumožnit.,“ vysvětlil Radek Poláček. Pokud jde ale o život dítěti, nebo matce, na přání už není prostor a lékaři musejí, co nejdříve zasáhnout.

Díky tomuto přístupu získala porodnice i další akreditaci a mladí lékaři po škole si tady mohou nyní udělat atestaci. Tímto krokem chce primář vyřešit zejména nedostatek lékařů, kteří v Rakovníku velmi chybí. „Dostat sem lékaře z Prahy, nebo odjinud je veliký problém, tak jsem si řekl, že si lékaře musíme sami vychovat,“ uvedl Radek Poláček. Podmínka pro získání této akreditace je, že porodnice musí provést nejméně 600 porodů ročně. „V celém okrese se narodí asi 500 dětí, i kdyby se všechny narodily u nás, tak to nestačí na hranici 600 porodů. Přemýšlel jsem, jak sem ty rodičky nalákat a zjistil sem, že je velká poptávka po alternativních porodech,“ uvedl Radek Poláček.

Před třemi lety došlo v rakovnické porodnici k rekonstrukci porodních sálů. Dříve se ženy přesouvaly po místnostech podle porodní doby. Dnes zůstávají na jednom, soukromém pokoji. „Snažili jsme se to zařídit tak, aby se jim tu líbilo i opticky. Najali jsme si na to designérku, aby do toho dala ten ženský pohled, a myslím, že se to povedlo,“ řekl Radek Poláček.

A vedení nemocnice plánuje další rekonstrukci. Ta se bude týkat 7. patra v hlavní budově nemocnice, kde je nyní oddělení šestinedělí. „Rekonstrukce 7. patra se připravuje v rámci první etapy modernizace nemocnice. Mělo by dojít k přesunu oddělení gynekologie a šestinedělí na jedno patro do dvou provozně oddělených stanic a celkové rekonstrukci těchto prostor se vznikem dvoulůžkových pokojů se sociálním zařízením a nadstandardních pokojů,“ uvedl pro Rakovnický deník jednatel Masarykovy nemocnice v Rakovníku Tomáš Jedlička.

Kdy budou práce zahájeny, ale zatím jasné není. Závisí to na ostatních technických pracích. „S ohledem na potřebu přesunu celé akutní péče do hlavní budovy má ale tato část rekonstrukce svůj význam a prioritu,“ doplnil Tomáš Jedlička.

Rekordní Dílce

Deník zanalyzoval počty narozených dětí ve všech více než šesti tisících obcích republiky. Nejvíc jich přišlo na svět celkem nepřekvapivě ve velkých městech – tedy v Praze, Brně a Ostravě.

Když se ale absolutní čísla přepočítají k počtu obyvatel, pořadí „nejrozrozenějších“ obcí se promění. První příčku obsadí vesnička Dílce v okrese Jičín se třemi narozenými děti na tamních 56 obyvatel.

Takzvaná hrubá míra porodnosti tam činí 54,6, zatímco celorepublikový průměr je 10,8 narozených dětí na 1000 obyvatel.

Jak jsou na tom zmíněná velká města? Praze (i okolním městům a vesnicím) se daří, neb míra porodnosti je tam vyšší než celorepubliková. Brno a okolí se také nemusí obávat vymírání. Ale třeba Ostrava a další větší města v příhraničí Moravskoslezského kraje jsou na tom o poznání hůře – porodnost je tam nižší než celorepubliková.

A ve 528 tuzemských obcích ze šesti tisíc nepřišlo během loňského roku na svět jediné robě.