ROZTOKY

V Roztokách bylo zatopených několik domů, areál podniku Permon i fotbalové hřiště. Povodeň také prověřila nový most. Největší ško-dy pak napáchala v rekreač-ním areálu Višňová.

„Po patnácti letech je třeba hodnotit povodně ze dvou stran. Tě, co postihla, bylo třeba pomoci. Tenkrát se k sobě lidé chovali vstří-cně a pomáhali si. To bylo krásné. Povodeň obci ale i hodně pomohla,“ míní tehdejší starosta Roztok Vladimír Melč.

V obci byly největší škody na vodohospodářské infra-struktuře. Voda zatopila vsa-kovací studny, hlavní zdroj pitné vody. Ty se ale rychle vyčistily a za několik dní byla dodávka pitné vody ob-novena. Dále byly poškoze-né cesty. Nejvíce v rekreačním areálu Višňová. Lidem, kterým vzala střechu nad hlavou, se podařilo vlastními silami, úsporami, finan-čními podporami veškeré nemovitosti znovu obydlet. Škody na majetku nebyly zas tak obrovské. Obnovit činnost se podařilo i místním podnikatelům a živnostníkům.

POMOC KRAJE

Na druhou stranu se uká-zalo bezvadné fungování sa-mosprávy. Obce si navzájem pomáhaly, nejvíce však pomohl Krajský úřad Středočeského kraje. Fungoval skvěle a operativně. Několik dní po povodni tu byla finanční a administrativní pomoc. „Kdykoliv tam člověk zašel, věděl kam a za kým jít a pomoc přišla bez obrovské administrativy a dohadování. Úřadovalo se v hrozném vedru v provizorních kancelářích na půdě. Myslím si, že krajský úřad měl tehdy velkou zásluhu na obnově infrastruktury,“ uvedl Vladimír Melč. Rychle se dařilo vyřizovat finanční podpory na opravu cest. Díky tomu se podařilo ve Višňové vybudovat cesty, jaké tam předtím nebyly. Byl zre-kultivován celý prostor před hospodou U Jezzu a podél řeky, kde bylo depo posypo-vého materiálu a pobřeží pokrývalo trní. Vstoupit do vody se dalo pouze v jednom místě.

PO POVODNI

„Když opadla voda, byli jsme jako obec bezradní. Všude plno zachyceného nepořád-ku a my měli jen jednu frézu a prázdné ruce,“ vzpomínal Vladimír Melč. Tehdy se přišel zeptat neznámý člověk, zda by mohl nějak pomoci a dozvěděl se, že je potřeba hlavně technika. Za dva dny na to stál pod obec-ním úřadem tahač s obrovským, úplně novým nakladačem. Obec jen sehnala šikovného řidiče. Další firmy věnovaly například pohonné hmoty. Místní podniky uvolnily své zaměstnance z práce. Lidé nečerpali dovolenou, dostávali mzdu a pra-covali v obci. „Prvních čtrnáct dní po povodni se udě-lal obrovský kus práce. Okolí se upravilo do mnohem lep-ší podoby než před povodní. Dokázali jsme efektivně využít peníze na obnovu území,“ dodal bývalý roztocký starosta.