Desítky minut absolutního ticha. To bylo to co následovalo po projekci filmu Lidice v rakovnickém kině během besedy s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem. Film právě shlédli studenti ze Střední průmyslové školy Rakovník. Lidice nabízí zcela nový pohled na tragický osud obce za 2. světové války. Jedním z partnerů filmu je Ministerstvo obrany České republiky a po odborné stránce se na něm podílel právě podplukovník Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu Praha.

Reinhard Heydrichversus sv. Václav

Eduard Stehlík je vypravěčem, který dokáže zaujmout hned od prvních vteřin, kdy se postaví na jeviště a začne hovořit. Fakta, která mládeži v úterním dopoledni předkládá, jsou tak fascinující, že je v kině skutečně absolutní klid. „Je zvláštní, že projekce filmu Lidice v Rakovníku vyšla na docela významné datum. Dnes je to totiž právě sedmdesát let, kdy dorazil Reinhard Heydrich do Prahy. Sedmdesát let od zahájení věcí, které vedly až k Lidicím,“ uvedl povídání v Tylově divadle Eduard Stehlík.

Když došlo na atentát na Heydricha poprosil Stehlík všechny návštěvníky kina, aby si dobře zapamatovali informaci, kterou se jim chystá zdůraznit: „V souvislosti s atentátem můžete slýchat jednu nesmyslnou formulaci, a to, že Gabčík s Kubišem spáchali atentát. To je blbost. Kdo to takto píše nebo říká je neznalý věci. Páchají se trestné činy, ale atentát na Heydricha nebyl trestný čin. Bylo to provedení rozkazu vedoucího k odstranění krvavého diktátora. Pokud někdo mluví o spáchání – tak jen papouškuje, aniž by to tušil, nacistickou propagandu!“

Eduard Slavík poukázal na další zajímavý moment týkající se Heydricha. Hned druhý den po svém příchodu do tehdejší Československé republiky, ne náhodou na svátek svatého Václava, který jsme oslavili včera, nechal vyhlásit stanné právo v protektorátu a začaly popravy lidí.„Film napomáhá k tomu, že lidé si uvědomí, že fakta týkající se Lidic, jsou trošku jiná nežli bylo doposud uváděno,“ zdůraznil Eduard Stehlík s tím, že novináři i historikové nejen u nás, ale i v zahraničí berou až dodnes za bernou minci, pokud jde o Lidice, oficiální zprávu nacistické propagandy o jejich vyhlazení. V učebnicích, encyklopediích dodnes najdete tuto jejich zprávu: Dospělí muži byli zastřeleni, ženy dány do koncentračních táborů a děti na náležité vychování… Zpráva byla oznámena nacisty do světa a otřásla světovým veřejným míněním. „Zajímavé na tom ale je, že skutečnost byla daleko horší. Skoro nic z té zprávy není pravda,“ zdůraznil dále Eduard Stehlík a popsal, že tehdy byli za dospělé považováni lidé v 21 letech. Přesto byli v Lidicích popraveni i chlapci od patnácti let věku. 10. června byly tedy u Horákova statku v Lidicích vražděny i děti! V originálním nacistickém dokumentu o odvozu lidických žen do koncentračního tábora najdete dvě slova navíc: Na doživotí… „To je dost podstatný rozdíl,“ konstatoval Eduard Stehlík. Za vůbec největší lež považuje Eduard Stehlík mystifikaci týkající se osudů lidických dětí. „Lidické děti nebyly odeslány k vychování do říše, jak se neustále papouškuje. Ze sto pěti dětí jich bylo 88 zavražděno! Skončily v plynových autech.“