Časně zrána zasedlo kolem rybníka šedesát dva rybářů. Sešli se tu nejen místní a z blízkého okolí, ale přijela třeba pětičlenná parta až z Karlových Varů.
Každý si nejprve vybral místo, které se mu nejvíce líbilo. V polovině závodu se rybáři mezi sebou vyměnili. Chytali na těžko, na plovanou, na položenou, jak kdo chtěl nebo co lépe ovládal. Z vody tahali většinou kapry, okouny, plotice a líny.
Každý úlovek přesně změřil sektorový rozhodčí. Každý centimetr znamenal bod, takže ten, kdo chytal okouny, se musel pořádně ohánět, protože byli o dost menší než kapři.
Ryby si měly opravdu z čeho vybírat. Rybáři jim připravili návnady rozličných chutí: na slano, na sladko, s anýzem, s jahodovou nebo vanilkovou příchutí. Mohly si dát rohlík, hotovou kupovanou návnadu, nebo doma namíchanou směs, zkrátka hotová alchymie!
Na klasickou otázku: „Berou?“ odpověděl Jan Dudáš, jeden ze sektorových rozhodčích: „V týdnu brali více, teď se to pomalu rozjíždí. Trochu nám pomohla noční bouřka. Ta vodu zakalila a ryby začaly hledat potravu a berou.“
Opravdu, každou chvíli bylo slyšet: „Míra!“ To se rybáři dožadovali rozhodčího. Protože je rybník napuštěný teprve od jara, rybáři tahali čtyřiceti až šedesáti centimetrové kapry. „Příští rok už to bude lepší, to kapři narostou,“ těšil se Jan Dudáš.
Šestnáctý ročník rybářských závodů připravili po tříleté přestávce členové místního rybářského spolku.
K dokonalé idylce kolem rybníka nechybělo vůbec nic. Krásné počasí, klídek a vzorná obsluha manželů Titellbachových: klobása a točené pivo s roznáškou až na místo. Rybáři si za své úlovky odnášeli pěkné ceny. Za největšího kapra byl například naviják.
Výsledky závodu:
– největší hodnocenou rybu chytil pan Knot, byl to kapr o délce šedesát centimetrů
– s největším počtem bodů podle ulovených ryb se umístil:
na 1. místě:
Radek Richter – 2125 cm
na 2. místě:
Jaroslav Picek – 1312 cm
na 3. místě:
pan Sochor st. – 1192 cm