Podle Hnutí Duha dosahují roční ztráty v lese až 1,5 miliardy korun.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha vyzval ministry zemědělství a životního prostředí k rapidnímu snížení počtů spárkaté zvěře v přírodě, které by umožnila změna příslušné vyhlášky a zákona. Škody způsobené zvěří podle výsledků studie přibývají. Podle propočtů Hnutí Duha představují škody roční ztrátu včetně prostředků vynaložených na ochranu lesa 1,5 miliardy korun. Bláha se domnívá, že vysoké stavy zvěře jsou pro české lesy větší pohromou než orkán Kyrill, který se přes Českou republiku přehnal letos v lednu.

Především myslivci se studii a názorům ekologů na příliš přemnoženou spárkatou zvěř brání. Přiznávají, že místy je například jelení zvěř nebo srnčí přemnožená, jako v Krušných Horách, ale existují výkyvy v její populační hustotě. „Já s tím souhlasím, že jsou lesy zničené přemnoženou zvěří. To snad musí vidět každý vnímavý návštěvník přírody. Nelze zase z druhé strany ze všeho vinit zvířata, protože naše lesy místy tvoří takřka z 90 procent smrkové monokultury. Lesníci by měli preferovat větší zastoupení listnatých dřevin,“ uvedl svůj názor zoolog příbramského muzea David Fischer.

Na stanovisko Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha, který tvrdí, že zvěř je větší kalamitou než orkán Kyrill, reagoval jednatel Okresního mysliveckého spolku Příbram Milan Kubů. „To je úsměvné srovnání. Bylo by dobré, kdyby ekologové svoje stanovisko vydávali po návštěvě oblastí, které zmiňovaný Kyrill skutečně zničil, protože takovéto přirovnání považuji za rouhání,” říká Kubů. Přemnožení spárkaté zvěře, ke kterému došlo v průběhu druhé poloviny 20. století, bylo podle jednatele způsobeno nikoliv špatnou mysliveckou legislativou, o jejíž bezproblémovosti rozhodl v prosinci 2006 i Ústavní soud, ale v souvislosti s celou škálou přímých činností člověka.

„Hnutí obviňuje mysliveckou legislativu z přemnožení spárkaté zvěře, ale koho obviní za současnou devastaci přírody činností mamutích zemědělských společností, které vlivem specializace na několik atraktivních plodin, vedou k zániku nejen drobné zvěře, ale celé řady živočišných druhů, včetně bezobratlých. Tyto způsoby hospodaření, které svědčí nekontrolovatelnému nárůstu například prasete divokého, mění naši přírodu v měsíční krajinu,” doplnil Kubů. Podle něho přemnožení zvěře není způsobeno mysliveckou legislativu, ale hlavním faktorem je údajně nevhodná skladba lesních komplexů, které hnutí rovněž kritizuje i z pohledu státních dotací na pěstování jehličnatých monokultur.

„Proč ekologové v souvislosti s ničením lesů nehovoří o kritickém suchu, povodních, sněhových polomech a větrných kalamitách v posledních pěti letech, ze kterých se lesy dosud nevzpamatovaly. Ze všech stran jsme obklopeni sklady nebezpečných chemikálií, tisíci tunami odpadů ze sousedních států, miliony aut a Duha má největší problém s přemnoženou spárkatou zvěří,” podivuje se Milan Kubů a dodává, že škody způsobené jelení zvěří na Příbramsku za posledních 10 let velmi významně poklesly. „Kdo chce vidět na Příbramsku jelena na vlastní oči, bude mít problém,“ uzavřel myslivec.
Jiný názor asi budou mít majitelé lesů a lesní hospodáři.

„Kvůli zvěři musíme chránit odrůstající listnaté stromy, ale i jedle v oplocenkách. Pro ochranu smrku používáme buď ovčí vlnu nebo chemické nátěry,” upozornil Josef Hrdina, vedoucí polesí Hutě Lesního závodu Dobříš. „Jedině ochranou porostů se dá zabránit větším škodám na mladých porostech a také zajištěním odpovídající struktury lesa do budoucna,” dodal Hrdina.