„Václav Kotyška sebral a uspořádal Úplný místopisný slovník království Českého. Kniha byla vydána v Praze už v roce 1895 a má úctyhodných 1702 stran. A právě na straně s číslem 1306 se můžeme dozvědět mnoho o Slabcích a okolních vesnicích,“ popisoval Filip Celba.

Zajímavé jsou také údaje o tamní farnosti. Ke Slabcům byly tehdy takzvaně „přifařeny“ všechny menší obce a osady v okolí: Hřebečníky, Kostelík, Modřejovice, Novosedly, Svinařov, Újezdec, Šlovice a Malé Slabce. Farnost čítala téměř 2340 Katolíků a 92 Židů. Za samoty byly tehdy považovány Bor, Dlouhá Luka, Rybárna a Slabecký mlýn, který však 15. března roku 1978 vyhořel poté, co se v něm udála dvojnásobná vražda.

Při zmínce o historii Slabec se nemůže opomenout také slabecký zámek. Celé tehdejší panství ale bylo mnohem větší. Kromě samotného zámku s přilehlým parkem čítalo také dvory Slabce, Bor, Nový Dům, Krakov, Modřejovice, Sadlno, Svinařov, Tytry a Zhoř.

Posledně jmenovaný dvůr se proslavil pro typickou činnost na Rakovnicku – pivovarnictví. Ve Zhoři byl ale nejen pivovar, který ročně uvařil 800 hektolitrů piva, ale také lihovar a cihelna.

Bohaté a zemědělsky úrodné a soběstačné byla také další panství na Slabecku. To, do kterého náležely Slabce, Zhoř, Modřejovice a Sadlno mělo až 896 hektarů polí, 45 hektarů zahrad, 80 hektarů luk a 197 hektarů pastvin. K tomu téměř 90 hektarů lesa a zbylých 72 hektarů neplodné půdy. Z celého panství pak před více než sto lety bylo jen sedm hektarů zastavěných.

Tehdejším majitelem celého panství byl Alexis von Cröy. A ani před dvacátým stoletím se zámožným pánům daně nevyhnuly. Von Cröy platil roční daň ve výši 4 417 zlatých. V porovnání s jeho příjmy však vytušíme, že částka to pro něj nebyla nijak likvidační. Čistý roční výnos z panství mu vydělal téměř 19 a půl tisíce zlatých a jeho celková cena byla po roce 1866 odhadnuta na 600 tisíc zlatých.

„V Kotyškově knize je také pečlivě zaznamenáno, kolik obyvatel a domů měly obce a osady v bývalém Českém království,“ vyprávěl Filip Celba, který přepsané údaje zaslal do redakce. Pro zajímavost můžete porovnat, jak se na Balkáně tenkrát žilo.

„V místopisném slovníku se ještě uvádí, že Kostelík byl tehdy osadou Modřejovic, Malé Slabce osadou Slabec, Nová Ves osadou Rousínova, Šlovice osadou Hřebečníků a Újezdec se tehdy nazýval Malý Újezd. Naopak Velký Újezd se v dalších letech sloučil s Panoším Újezdem a přetrval pro ně dnešní název Panoší Újezd,“ líčil posledně nalezené poznatky z místopisu Filip Celba.

Balkán v roce 1895

Hracholusky: 40 domů a 279 obyvatel
Hřebečníky: 60 domů a 428 obyvatel
Kostelík: 32 domů a 158 obyvatel
Krakov: 50 domů a 293 obyvatel
Pavlíkov: 88 domů a 784 obyvatel
Rousínov: 84 domů a 493 obyvatel
Skupá : 43 domů a 242 obyvatel
Skryje: 90 domů a 546 obyvatel
Slabce: 76 domů a 532 obyvatel
Svinařov: 35 domů a 228 obyvatel
Malé Slabce: 8 domů a 29 obyvatel
Modřejovice: 70 domů a 370 obyvatel
Nová Ves: 6 domů a 24 obyvatel
Novosedly: 28 domů a 171 obyvatel
Týřovice: 33 domů a 212 obyvatel
Tytry: 35 domů a 223 obyvatel
Újezdec: 36 domů a 229 obyvatel
Zhoř: 16 domů a 138 obyvatel
Velký Újezd: 58 domů a 334 obyvatel
Všetaty: 83 domů a 541 obyvatel

Podle počtu domů byly na prvních třech místech: 1. Skryje - 90 domů; 2. Pavlíkov - 86 domů; 3. Rousínov - 84 domy

Podle počtu obyvatel: 1. Pavlíkov - 724 obyvatel; 2. Skryje - 546 obyvatel; 3. Všetaty - 541 obyvatel