Když Kroučovští usilovali o místní kostel, měli již zpracovanou převodní smlouvu a dokonce i lounské vikářství nejprve souhlasilo, následně ovšem tamní vikář Werner Horák celý převod odmítl. „Obával se totiž, že by zde někdy obec třeba pořádala diskotéky, jako se to prý děje jinde. Byla to škoda, chtěli jsme zde zřídit nové vitráže s pomocí dotace, ale bohužel to nakonec nevyšlo. I tak se ale snažíme přispívat, řekla bych většinově. Zrekonstruovali jsme například celou střechu i hodiny,“ uvedla starostka Kroučové Hana Hajná.

Podobně jsou na tom nyní i Lubenští, kteří počítali s převodem v tomto roce. Obec v kostele sv. Jiří nedávno nechala zrestaurovat oltář, nyní se chystá oprava kazatelny, vše z dotačních titulů. Kostel by ovšem potřeboval například i opravit věžičku, u té ovšem již Lubná na dotaci nedosáhne. „Doděláme dotační tituly a další investice zastavíme. Mrzí mě, že když chceme do kostela investovat, staráme se o něj, mohl by být i náš, abychom lépe dosáhli na dotační tituly, ale ztroskotá to. Přitom by sloužil ke stejným účelům, ale petrovický farář s převodem nesouhlasil,“ krčí rameny lubenský starosta Pavel Soukup.

Podle petrovického faráře Václava Kružíka by o převodu měla rozhodnout nastupující generace. „Lubenský starosta mě oslovil, že má zájem o kostel pro obec. Já mu na to řekl, že mám jiný názor na spolupráci obce, církve a společnosti. Kardinál nyní hledá nové cesty, jak uchopit opravy kostelů a které z nich pouštět, když na ně církev nestačí, ale já jako důchodce nevím, proč mám o takovéto věci rozhodovat. Ať si to rozhodnou mladí,“ reagoval petrovický farář.

Tato situace by se mohla změnit v následujících měsících, což potvrdil Rakovnickému deníku i generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík. „V současné době se kardinál Dominik Duka rozhodl přijmout novou strategii. Spočívá právě v tom, vydat se cestou převodů kostelů obcím, které o ně mají zájem. Dříve k tomu taková vůle nebyla. Po všech diskusích jsme ale nakonec vyhodnotili, že je to nejlepší způsob, jak zajistit, aby kostel zůstal kostelem a zároveň sloužil místním lidem,“ vysvětluje Jan Balík, podle něhož je vzhledem k velké hustotě kostelů pro církev velmi obtížně se o všechny postarat. „Někdy ale mají kněží obavu, že i když mají na starost 15 až 20 kostelů, tak když se kostel předá, nebude to ono. Dostatečně si přitom neuvědomují, že péče o tolik kostelů je odvádí od jejich skutečného poslání – a tím je služba lidem,“ dodává Balík.

Jaký je současný proces předávání kostelů:

Nejprve musí souhlasit místní pan farář a místní farníci. Následně probíhá předání kostela podle církevního práva – v každé diecézi je ekonomická rada a sbor konzultorů, a tyto rady musí převod kostela schválit. „Pokud jde o schvalování těchto dvou sborů, tak s ekonomickou radou většinou nebývá problém. Co se týče sboru konzultorů, což jsou kněží z diecéze, kteří tvoří okruh blízkých poradců pana kardinála, tak ti někdy mají výhrady. Dnes ale na pražském arcibiskupství usilujeme o to, aby tam, kde má obec o tyto objekty zájem, k předání došlo,“ říká Jan Balík, generální vikář pražského arcibiskupství.