„Bude to ozdobná miska. Poté, co se celá vyskládá, vnitřek se uhladí, ale na povrchu zůstanou kytičky. Když misky vyschnou, vyklopím je a dvakrát vypálím. Autoři si je pak vyzvednou o Mariánské pouti," vysvětlovala keramička Mirka Maierová. Do Rousínova jezdí pravidelně a za tu dobu už jí tu vyrostla nová generace keramiků.

Vedle vznikaly hvězdičky z čajových sáčků. Z jednoho se dají udělat až tři hvězdičky. Ty se pak mohou dát na přáníčko, lahev vína, nebo z nich vznikne celé prostírání.

S Radanou Švecovou je skládala Eliška. Pak z nich udělala záložku do knížky.
Řemeslo hlavně pro pány venku předváděl řezbář Jan Jungmann. Pánové se nevyhýbali ani těm dámským. Třeba Tomáš navlékal korálky na náramek pro sestru.

S floristkou zase tři ženy zdobily věnečky, buď přírodní, nebo ve stylu Provence.
„Těším se sem celý rok. Sice se dá chodit na různé kurzy během roku, ale tady je krásná atmosféra. Pokaždé si tu odpočinu," pochvalovala si Ivana Vágnerová. Příjemná, uvolněná a tvůrčí atmosféra provází sympozium Rous ve stodole u Faflíků každý rok, letos po šestnácté. Letos ji ještě každé odpoledne příjemně dokresloval místní klarinetista.

„Každý rok tu máme něco nového, protože vedle nově příchozích tu máme stálé účastníky, tak aby si každý něco pro sebe našel. Letos je nové pletení ze sena. Poprvé je tu Radana Švecová. Každý den předvádí něco jiného.

Za lektory, co jsou tu opakovaně, zase návštěvníci pravidelně chodí," vysvětlovala Ludmila Faflíková, předsedkyně Občanského sdružení Rous. Trochu slabší je účast v pondělí a v pátek.
„Možná je to tím, že trh už je podobnými akcemi nasycen a není to tak neobvyklé, jako když jsme začínali," uvažovala Faflíková.

Ale v rousínovské stodole si za stovku mohl každý během dvou hodin vyzkoušet, co chtěl. Pouze u některých řemesel něco připlatil za materiál. O lektory není nouze. Buď se přihlašují sami, nebo je pořadatelé vybírají na doporučení známých.

„Protože jsme občanské sdružení, nemůžeme lektorům nabídnout horentní odměnu. Pracují tu za minimum, za kafe, nebo si tu mohou prodávat své výrobky," řekla Ludmila Faflíková.

Jak vznikl Rous:

Občanské sdružení Rous vzniklo v roce 1998 hlavně na záchranu historické budovy školy. Tenkrát mělo budovu od obce v nájmu. Členové zamýšleli ve škole pořádat podobné akce jako je sympozium. Prodejem výrobků, které během něho vzniknou, chtěli financovat opravu školy. „To byl, jak se ukázalo, naivní nápad. Ale my jsme tomu věřili. Zkraje sympozia nevypadala jako dnes. Sjížděli se sem manželovi známí a přátelé řezbáři, výtvarníci, sochaři, keramici. Týden tu tvořili. Lidé tu pozorovali, jak díla vznikala," popisovala Ludmila Faflíková. Díla se prodávala na závěrečné aukci. Peníze měly posloužit opravě školy. Podařilo se ale prodat velmi málo. Asi po šesti letech odstartovaly na sympoziu Rous dnešní výtvarné dílny.