Těsně před jarními prázdninami jsem 2. základní školu Rakovník navštívil. „Tato statistika se ke mně ani nedostala, ale samozřejmě mě to těší. Je to především práce vyučujících a přístupu žáků, svou roli určitě hrají i třídy s rozšířenou výukou matematiky,“ řekl ředitel školy Zdeněk Brabec ještě předtím, než mě zavedl do třídy deváťáků. Právě vypracovávali přijímací test z českého jazyka.

Učitelka Iveta Vostrá vyhodnocovala s žáky jednotlivé otázky. „Druhá sloka ukazuje přirovnání. Najdi mi ho Maxi,“ vyzvala žáka Iveta Vostrá. Po dalších několika vyhodnoceních jsme se s učitelkou češtiny odebrali stranou. Iveta Vostrá přiznala, že v rámci šesté dotační hodiny češtiny žáci dělají jeden přijímací test za druhým, i proto mohou být takto úspěšní.

Žáci se připravují na přijímací zkoušky také v rámci šesté hodiny matematiky. | Video: Deník/Josef Rod

„Od září se s deváťáky skutečně věnuji v rámci této hodiny pouze přijímačkám. Ty si vyhodnotíme a já sleduji, co jim dělá problémy, co umí a kam se posouvají. Od začátku si tedy píšu jejich celkové bodové ohodnocení z každého testu, abych věděla, zda se zlepšují a navíc si dělám statistiky toho, v čem nejvíce chybují. Tomu se pak věnujeme v hodině,“ prozradila češtinářka, podle níž mají žáci největší problémy hlavně s porozuměním textu.

„Když je tam řazení textů podle souvislosti, chronologie, v tom chybují nejvíce, takže si na to vytisknu další cvičení a procvičujeme. Myslím, že se nám to pak vyplácí, ne na všech školách to takto dělají, já to beru ale jako svou zodpovědnost. Není mi lhostejné, zda přijímačky udělají či nikoliv a dělá mi samozřejmě radost, když žáci přijdou a říkají, že byli úspěšní,“ sdělila Vostrá.

Při vyhodnocení již většina žáků v této době dokáže zvládnout test na více než 40 bodů z celkových 50. Nejlepší ho mívají i za 48 bodů. Třída je v tu dobu rozdělená na dvě části, takže test z češtiny dělala pouhá desítka deváťáků. „Ano, to je další velká výhoda,“ podotkla učitelka. „Na jednotlivé žáky mám více času a mohu se jim věnovat. Teď mi říkali, kolik mají bodů. Jak byli úspěšní a já s nimi jednotlivé otázky bod po bodu proberu a ptám se, jaké věci jim dělají problémy a proč, zda chyba pramení z nepozornosti či nevědomosti. To si pak zapíši a dále to s nimi proberu,“ poznamenala.

Učitelka češtiny dále doplňuje jeden zajímavý poznatek. „Až mě zarazilo, když jsem zjistila, že žáci zvládají maturitní testy lépe než ty přijímací na střední školy. Maturitním testům se po přijímačkách věnujeme, akorát čtyři otázky, jejichž obsahem je literatura, vynechám, neboť by je nezvládli. Říkají mi, že maturitní testy pro ně nebyly tak těžké a v pohodě je zvládli, což je pro mě ubezpečení, že češtinu umí a nemusí se jí bát,“ dodala Vostrá.

Po několika minutách zazvonilo na přestávku, následoval přesun do nejvyššího patra, kde jsem se ještě před hodinou sešel s Danielou Moravcovou. Dlouholetá učitelka matematiky mě kdysi na druhém stupni rovněž učila, ovšem nikoliv rovnice či slovní úlohy, ale hlavní města, pohoří nebo vodstvo. A při podávání rukou mě hned poznala a s úsměvem vzpomenula na období kolem přelomu tisíciletí.

„Zeměpis už jsem ale postupně opustila a teď se věnuji pouze matematice,“ pronesla. Přicházející žáci si mezitím brali notebooky z IT učebny a usazovali se do lavic. „Sedněte si klidně do dvojic a pracujte jako vždycky, kdo nemá notebook, může si vzít tablet nebo mobil. Až se přihlásíte, otevřete si náhradní test z roku 2020,“ zvolala Moravcová a deváťáci se dali do práce.

„Žáci pracují sami, ale často i ve dvojicích, kdy to pak jeden druhému spíš vysvětlí, jsou takto zvyklí. Na začátku jsme opakovali všechno možné, co by měli umět, ale teď už hlavně vyplňují testy, berou si je i domů, kde na to mají určitý čas a co neví pak probíráme ve škole,“ konstatovala matikářka.

Někteří žáci prý již mají všechny testy vyzkoušené. „Někdo se připravuje opravdu svědomitě neboť ví, že tlak je velký, všude zní, že je menší šance se na střední dostat. O to více se snaží. Testy, které jsou na webu, jsou i s řešením, takže si to mohou projít. Ne vždy to pochopí a pak je tu spolužák nebo já. Zajímavé také je, že starší testy jim nedělají takové problémy, jako ty novější,“ povšimla si Moravcová.

Matematika je složitější než čeština, čemuž odpovídá i úspěšnost. Podle ní je to tím, že některé úlohy jsou hodně logické a není jasné, co v nich bude. „Žáci mohou použít, co znají, naučili se a rovnice nebo výrazy jsou jasné. Slovní úlohy už jsou pro někoho těžší, je to více na logiku,“ vysvětlila. A žáci přitakávali. „Šestnáctka mi dělá největší problémy,“ zvolal klučina.

Další doplnil, že těžké jsou i otázky z geometrie. „Ano, ta poslední logická úloha je pro žáky opravdu obtížná a i geometrie může být pro někoho složitá,“ přikývla učitelka. Někteří žáci pak pronesli, že v případě, že si dělají test doma, dokážou ho vyplnit i dvacet minut před časovým limitem (70 minut), jiní ho zvládnou tak akorát. I úspěšnost je různá, jsou žáci, kteří zvládnou test z matematiky i za 45 bodů, někteří za 30.

Moravcová k tomu podotkla, že také záleží na tom, zda jsou žáci v áčkové třídě s rozšířenou výukou matematiky. „Tam je předpoklad, že přijímací zkoušky zvládnou o něco lépe. Ale měla jsem i žáka v céčku, který pak na střední exceloval, takže to není pravidlo,“ konstatovala učitelka kantorka.

Při závěrečném loučení ještě dodala, že po úvodním článku na webu Deníku o úspěšnosti žáků u přijímacích zkoušek ji kontaktovalo i několik rodičů. „Přišel mi mail od jedné maminky, která článek četla a děkovala škole, jak jsme její dvě děti dobře připravili. Jedno z nich je na střední, druhé na vysoké a jsou prý úspěšné. Bylo to moc hezké,“ sdělila učitelka matematiky.

Úspěšnost podle témat

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.
Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších ZDE.

Český jazyk Maximální počet bodů Počet získaných bodů Průměr Celostátní průměr
Český pravopis 1337 809 60,51 % 49,34 %
Komunikace a sloh 942 594 63,06 % 58,24 %
Porozumění textu 1722 985 57,20 % 60,24 %
Skladba 942 708 75,16 % 61,24 %
Tvarosloví 1256 590 46,97 % 62,24 %
Tvorba slov a slovní zásoba 1561 971 58,81 % 63,24 %
Matematika  Maxilmální počet bodů Počet získaných dobů Průměr Celostátní průměr
Číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla 1195 561 46,95 % 39,85 %
Číslo a početní operace, dělitelnost 713 473 66,34 % 65,70 %
Grafy, schemata, tabulky a slovní úlohy 1995 704 35,29 % 33,74 %
Lineární rovnice, soustavy rovnic 246 46 18,70 % 13,50 %
Počítání s mnohočleny 2169 733 33,79 % 31,57 %
Poměr, mapa 636 18 2,83 % 5,25 %
Převody jednotek 636 369 58,02 % 50,10 %
Přímá, nepřímá úměrnost 795 277 34,84 % 37,12 %
Slovní úlohy na číselné obory, rovnice 1354 541 39,96 % 38,08 %
Výrazy s proměnnou 82 22 26,83 % 23,24 %