Včela ke svému životu potřebuje teplotu nad deset stupňů. Některé dny v dubnu teploty sotva vystoupily nad pět stupňů Celsia. Včely třeba sice vylétly, ale zkřehly a padly na zem, což znamenalo ztráty. Chladné počasí trvalo až tři týdny. Včely proto zpomalily, nebo úplně přestaly plodovat (klást plod). Nyní se oteplilo a vše kvete naplno, ale včel je kvůli špatnému plodování málo, takže nestačí nanosit dostatek nektaru. To vše se projeví na množství jarního medu.

„Včelám zkrátka chybí jeden čtyřiadvacetidenní cyklus. Když počítám, že královna naklade denně tisíc až tisíc pět set vajíček krát čtyřiadvacet dnů, vychází vysoký počet včel, které nejsou," vypočítával Jaroslav Polák.
Kromě příznivé teploty pro včely musí být i příroda „nastartovaná" do květu, aby se otevřely v květech pilové váčky a včely mohly sbírat nektar. Pokud květ rozkvete a v noci zmrzne, jak tomu bylo v dubnu, je to podle Jaroslava Poláka k ničemu. „Pokud chladné počasí trvá dva tři dny, nic se neděje, ale letos to trvalo příliš dlouho," popisoval Polák.

Obecně včelstva přezimovala letos dobře. „Přes zimu uhynulo v naší organizaci asi deset až patnáct včelstev, což je běžný počet. Většinou se to stalo tak, že uhynula královna a odešlo včelstvo," odhadoval Jaroslav Polák.

S mírnou zimou, která v posledních letech není ničím neobvyklým, se včely dokážou vyrovnat. Příhodnější by ale pro ně byla tužší zima s pořádnou přestávkou. V mírné zimě kladou až do listopadu, pak mají přestávku jen v prosinci a v lednu opět začínají klást plod. „A s prudkým vývojem se vyvíjí i roztoč Varroa destructor. Proto musíme včelstva na jaře sledovat a dělat dodatečné léčení, protože nástup roztoče je velmi rychlý," vysvětloval Jaroslav Polák. Letos se přeléčení povedlo. Jarní přeléčení bylo nutné u pěti včelařů, kde byl výskyt roztoče na hranici optimální situace.