Navzdory složitým leteckým podmínkám: letadla startovala a přistávala mezi výmoly i vysokými drny trávy a navíc hrozilo, že prostor uzavře mlha, výkony pilotů si zasloužily potlesk. Ještě před tím, než se všichni přesunuli na improvizované letiště, uctili členové Skupiny historie vojenského a policejního letectva Kolešovice spolu se starostou Jesenice Janem Polákem a ostatními přítomnými památku padlých letců. Položili kytice u pomníčku v Bedlně na návsi u kapličky.

„ Je na místě vzdát poctu všem letcům, kteří dokázali usednout do kabin s odhodláním i vědomím, že právě tento let může být letem posledním. Je na nás všech, aby tyto události neupadly v zapomnění. Aby mladá generace byla objektivně informována o historii svého kraje," řekl v úvodu René Černý. Poté krátce připomněl průběh tehdejších bojů: „Popis historické události jsem už před patnácti lety zpracovával do územního věstníku. Informace už jsou za patnáct let zaktualizovány. Ale základ události je neměnitelný a historicky doložený."

Od léta roku 1944 se uskutečnila nad zeměmi okupované Evropy velká letecká střetnutí mezi spojeneckým a německým letectvem v rámci takzvané bitvy o benzin. Spojenecké letectvo ochromovalo zásobování pohonnými hmotami především německé letectvo. Letecká válka se nevyhnula ani tehdejšímu území Protektorátu a Sudet. Jedna z leteckých bitev se odehrála 16. října 1944. Američané tento střet označili jako bitvu v prostoru Louny. Účastnilo se jí několik jednotek obou válčících stran. Ten den startovalo ze základny 15. americké armády v Itálii okolo stovky létajících pevností Boeing B-17. Měly bombardovat cíle na území Čech, Rakouska i Německa. Napadly plzeňskou Škodovku a mosteckou rafinérii v Záluží. Až později se objevili němečtí stíhači. Byli rozstříleni do menších skupin. Do boje zasáhly letouny B 51 Mustang. Nad Čechami bojovalo tak 48 Messerschmittů 109 G a 53 amerických mustangů. Větší skupina stíhačů se střetla v prostoru Jesenice, o čemž svědčí dvě totální ztráty německých letounů a okamžitá smrt jejích pilotů.

„Z pohledu letecké bitvy lze vzít jako bezprostřední blízkost 10 kilometrů, proto jsme si dovolili tuto bitvu nazvat Leteckou bitvou nad Jesenicí," upozornil René Černý. Protože piloti, zařazení do vzdušné obrany říše, byli velmi mladí a s málo zkušenostmi, Američané sestřelili nad Jesenicí a Velečínem mnoho letadel.

Bojovalo se od 12.15 do 12.20 hodin. Američtí letci si v ní nárokují deset jistých sestřelů. Pět minut tedy naráz změnilo osudy několika velmi mladých mužů. Německé počty hovoří o 9 vyřazených letounech z boje v tomto prostoru.
Prvním sestřeleným byl Messerschmitt 109 G 14. Zřítil se na pokraji lesa mezi Jesenici a Bedlno. Pilot zahynul v kokpitu. Druhý letoun, sestřelený nad Velečínem, opustil pilot pravděpodobně padákem. Ale při seskoku asi zahynul. Podle amerických údajů letadlo dopadlo do prostoru Podbořany.

Další letadlo, dopadlo do Vožehova rybníka mezi Čistou a Kožlany. To se loni podařilo vyvrátit při bádání. Ze dna rybníka se podařilo vytáhnout vrak ne letadla Messerschmitt, ale Focke-Wulf 190.

V rozporu s tehdejšími kronikami se zjistilo, že letadlo tu spadlo až 19. listopadu 1944 během testovacího letu.
Pozůstatky sestřeleného letounu Messerschmitt BF-109G/14 AS vykopaly u Bedlna pracovníci rakovnického muzea pod vedením tehdejšího ředitele Františka Povolného a členů modelářské Skupiny historického vojenského a policejního letectva Kolešovice.

K vidění byly ve Vlastivědném muzeu Jesenice během této akce.