Dům ve Vysoké ulici, který galerie využívá, je rozdělen na dvě části. Východního objektu, tedy židovské modlitebny (dnes Heroldovy síně), se stavební úpravy prakticky nedotknou, v západní části se nacházejí výstavní prostory. V roce 2004 začal vznikat projekt na přístavbu k čp. 232, která by odpovídala trendům 21. století. Studii vypracoval architekt Karel Zuska a schválili ji také památkáři.

„Místo maličkého domu na západní straně, který má být odstraněn, měla vzniknout stavba v tradičním stylu a k ní se plánovala výstavba haly, se kterou Rabasova galerie nejvíce počítala a potřebovala ji, neboť postrádala výstavní prostory. Proto se vymyslela skleněná hala, která by měla být průhledná a skrz ni by měla být patrná fasáda včetně detailů historické budovy,“ nastínila Eva Volfová z Národního památkového ústavu. Ta by se nyní přikláněla spíše k variantě novostavby galerie.

„Tento záměr se zdál tehdy neuskutečnitelný, proto jsme kývli na tuto možnost přístavby na skromném místě. Nyní to ovšem vzalo druhý dech, podle ředitele galerie Václava Zoubka byly prostory čím dál méně vyhovující, galerie se do nich již nevejde, a proto se přešlo do dalšího kola příprav,“ vysvětluje památkářka.

Zakázku na projektovou dokumentaci vysoutěžila pražská společnost Mepro s. r. o., jejíž návrh má modernější ráz nežli původní studie. „Dospěli jsme s architekty i památkáři ke kompromisu. Za návrh se nemusí stydět jak firma, která si zachovala svůj styl, zároveň to ovšem i vyhovuje našim účelům a návrh je v souladu s požadavky památkářů. Jediným větším rozdílem je, že fasáda na přístavbě depozitáře bude rovná oproti původně navrhovanému falešnému reliéfu. Prosklená hala zůstává stejná,“ upřesnil ředitel galerie Václav Zoubek, který jinak s moderním pojetím objektu nemá problém.

„Co se týče zděného objektu novostavby, ten svojí velikostí v podstatě zapadne do okolní zástavby. Skleněná hala před čp. 232 bude průhledná, takže synagogu zakrýt nemůže, navíc moderní přístavby k historickým budovám se dnes dělají všude, včetně rakovnické radnice či muzea. A to nemluvím o pařížském Louvru,“ podotýká ředitel galerie.

Jeho názor sdílí například i rakovnický místostarosta Jan Švácha (Společně pro Rakovník). „Bavili jsme se o tom mezi zastupiteli. Části se záměr líbí, části nikoliv. Já si myslím si, že to může být docela hezké. Architektura je jako móda. Nyní se to může zdát příliš extravagantní, ale za deset let se na to lidé mohou chodit dívat a říkat si, že je to něco výjimečného,“ uvedl Jan Švácha.

Jiný pohled na tuto věc mají ovšem iniciátoři elektronické petice. „Podle nás dojde k nenapravitelnému znehodnocení rázu rakovnické synagogy, potažmo celého historického židovského ghetta. Nejsme odpůrci oživování veřejného prostoru, nicméně návrh považujeme za nešťastný a přehlížející genius loci celého místa,“ uvádí Vladimír Kališ, autor petice, kterou chce předat Středočeskému kraji.

Podle tiskové mluvčí kraje Martiny Kemrové se projednávaly další varianty, tato ovšem vyšla jako nejpřijatelnější. „Kolegové z Odboru kultury a památkové péče zkoumali nejrůznější možnosti od připojení Rabasovy galerie k jiné instituci, až po vyčlenění málo využitých depozitních prostor v jiné organizaci. Jedinou reálnou možností přijatelnou pro současné sbírky a očekávaný rozvoj galerie bylo vybudování nového depozitáře,“ konstatovala Kemrová.

Další řešení, a to postavit galerii jako novostavbu mimo historické jádro, by podle Zoubka stálo možná podobné množství financí, ale stávající historická budova by podle něj ztratila využití. „Židovská obec o ni nejeví zájem a zřejmě by dopadla jako ostatní podobné památky, tedy postupně by chátrala, až by se rozpadla, což by byla obrovská škoda, neboť se do ní za léta, co jsem ředitelem, vložilo na různé opravy nemalé množství financí,“ upozornil ředitel a zároveň připomněl, že pro umístění depozitáře, ale i pro výstavy jsou v současné galerii podmínky již naprosto nevyhovující. „Dům je posazený pod terénem a je stavěn ze smíšeného zdiva, tedy kamene, cihel a hlíny. Budovu ničí vlhkost, některá zařízení a konstrukce potřebují nutně opravy a někam potřebujeme umístit obsáhlou sbírku, kterou musíme zachovat pro další generace,“ vysvětlil Václav Zoubek, podle něhož je třeba galerii i zatraktivnit v duchu moderních trendů. „Chodit jen na vystavené obrazy už dnes není dost přitažlivé. Obzvlášť, když nám do současných prostor Fillu nebo Zrzavého rozhodně nikdo nepůjčí, musíme pořádat hodně společenských akcí,“ konstatoval ředitel.

V novostavbě vedle umístění depozitáře, který dnes čítá přes 1600 sbírkových předmětů a jenž by byl klimatizovaný a s nejmodernějším zařízením, budou prostory sloužit i k dalším, především společenským účelům. Ve třetím podlaží se například plánuje multifunkční sál pro výukové programy, besedy či přednášky. Prosklená hala by byla využívána obdobně. Vedle různých společenských akcí by se zde mohly konat i drobnější výstavy, naopak v prostorách historické stavby Rabasovy galerie by po nezbytných stavebních úpravách v přízemí vznikla další klimatizovaná výstavní síň. Nově by se zpřístupnily také gotické sklepy v podzemních podlažích. Do podzemí by se přemístilo také nové sociální zařízení a šatny.

V současné době běží územní řízení o umístění stavby, projektová dokumentace je stále ve stádiu připomínek a vyjádření dotčených orgánům státní správy. Po něm by mělo následovat stavební řízení, kdy by měly být známy odhadované náklady i termín realizace.