Jak moc soutěž Vesnice roku zasáhla do vašeho života?

Hodně, a to jak do pracovního, tak i do soukromého života. Zabírá totiž i hodně mého volného času, ale musím říci, že nás jako obec posunula zase o krůček dál už jen tím, že jsme vyhráli tak prestižní ocenění. Je to ocenění pro naše spolky a všechny občany. Všichni si tohoto ocenění moc váží. Dobře vědí, že je to především jejich zásluha. Setkávám se s lidmi, kteří zde nebydlí, ale mají tady chatu nebo chalupu, nebo s rodáky, a ti všichni říkají, jak jsou hrdí, když o Čisté čtou, nebo slyší, že jsme zvítězili.
Na základě vítězství v krajském kole jsem se stala dle pravidel soutěže místopředsedkyní krajské hodnotící komise a příští rok budu její předsedkyní.

Takže co vás v příštích měsících a dnech čeká?
Absolvovala jsem seminář pro vítěze krajských kol na Moravě v obci Žítková. Již proběhla první schůzka krajské hodnotitelské komise, na které jsme předběžně stanovili termín hodnocení přihlášených obcí. Obce se mohou do soutěže přihlásit do 30.4.2014. Poté zpracujeme dle přihlášených obcí harmonogram návštěv.
Obce při naší návštěvě mají dvouhodinový časový limit na svoji prezentaci. To je striktně daný čas, aby žádná z nich nebyla znevýhodněna. Musím si předem nastudovat materiál, který nám přihlášené obce zašlou v přihlášce.

A mimo krajského hodnocení?
Plánujeme společně s místostarostou návštěvy po vítězných obcích, neboť všichni jsme v kontaktu a postupně bychom se rádi setkali ve všech 13 obcích. Na podzim plánujeme setkání v Chelčicích – to je Jihočeských kraj. Dále máme v plánu výlet pro naše spoluobčany. Dvoudenní výlet do některé vítězné krajské obce, aby, jak se říká, viděli příklady dobré praxe. Všude je něco zajímavého, všichni nedělají všechno stejně a může to být pro všechny hodně inspirativní.

Na co budete dávat pozor především?
Při svém členství v hodnotitelské komisi budu klást největší důraz na to, jakým způsobem bude připravena prezentace obce, zda se zapojí sami občané, zástupci spolků atd., nebo celá prezentace bude jen na starostovi nebo místostarostovi.
Je hezké, když starosta představí celou obec sám, ale na tom není vidět zájem občanů. Pro mě je důležité, aby bylo vidět na první pohled, že to v obci žije.

Je smutné, že čtvrt století po sametové revoluci mnoho malých obcí vymírá, zaniká. Je z toho nějaká cesta ven?
Jedině práce a bydlení. A zároveň dobrá dopravní obslužnost, školka a škola.

Jak je na tom Čistá?
V počtu obyvatel mírně ubýváme. Máme necelých 900 obyvatel. Nejvíce se vylidňují přilehlé části naši obce, a to zejména Křekovice, Lhota. Jsme na okraji Středočeského kraje. Není tady dálnice, aby lidé sedli do auta a jeli za zaměstnáním do Prahy nebo do Plzně. Je to těžké. V Rakovníku tolik pracovních příležitostí není. Hodně lidí od nás jezdí do Kožlan do japonské firmy, to je velice důležitý zaměstnavatel. Ale jsme rádi, že neklesáme rapidně.

Dnes žije i na vesnicích hodně sociálně slabých rodin, které třeba nemají ani na vlastní bydlení.
V současné době máme patnáct bytů, ale neuspokojíme všechny žadatele. Pro obec je náročné spravovat velký bytový fond, protože vybrané nájemné nepokryje veškerou údržbu nemovitostí.
Společně s místní základní školou a sociálním výborem obce Čistá monitorujeme sociálně slabé rodiny s dětmi. Pokud nastane nějaký problém, tak ho řešíme s městským úřadem – odborem péče o mládež.
Snažíme se pomoci občanům, kteří chtějí pomoct třeba se zajištěním dávek v hmotné nouzi, pokud víme, že je neberou a mají na ně právo, pokud jsou bez jakéhokoliv příjmu.

A ti, co jsou dlouhodobě nezaměstnaní?
Zaměstnáváme od Úřadu práce na veřejně prospěšné práce. Je to kolem pěti až šesti lidí každý rok. Dostávají minimální mzdu, ale pokud pracují dobře, tak jim dáváme z vlastního rozpočtu odměny. Bylo jen málo případů těch, kteří zájem o veřejně prospěšné práce neměli. Většinou jsou to slušní lidé, kteří nemohou sehnat práci třeba i vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.
Nyní třeba budou končit čtyři, kteří byli zaměstnáni na rok a jsme s nimi nadmíru spokojeni. Udělali kus práce při údržbě zeleně a je to vidět nejen v Čisté, ale i v okolních obcích. Je škoda, že se smlouva nemůže obnovit na stejné lidi.

Nedávno se vám poštěstily neopakovatelné zážitky…
V lednu jsme byli všichni vítězové Zlatých krajských stuh pozváni na návštěvu k panu prezidentovi. Této návštěvy jsem se zúčastnila společně s místostarostou obce Mgr. Pavlem Tintěrou. Byly to krásné zážitky. U pana prezidenta Miloše Zemana to bylo nejprve formální přivítání, a poté jsme s ním prožili hodinové neformální posezení. Každý se mohl na cokoli zeptat a musím říci, že jsme z toho měli dobrý pocit. Bylo to takové nenucené, lidské povídání. Líbilo se mi, jak pan prezident hovořilo o venkově, o malých obcích, o tom, že podporuje život na venkově, že bez spolků a občanů by venkov nebyl takový, jaký je.

A další program?
Poté jsme měli možnost si prohlédnou prostory Pražského hradu, kam se běžný návštěvník nedostane.
Večer jsme ještě byli pozváni na muzikál Mata Hari. Byl to pro nás odpočinkový den, po roce shonu jsme si tento den skutečně užili a odpočinuli.

Jaké to bylo v Senátu?
Jedenáctého března jsme zase byli všichni pozváni do Senátu, kde jsme přebírali Pamětní list a potom jsme byli v Poslanecké sněmovně a dostali od předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka Děkovný list pro obec za vítězství v krajském kole. 
I tento den byl pro mě i pana místostarostu výjimečným zážitkem.

Jako žena ženy se zeptám: Připravovala jste se nějak speciálně na návštěvu u hlavy státu?
Už během soutěže jsme měli plno formálních povinností. Třeba při slavnostním vyhlášení oběd v Luhačovicích s ministrem pro místní rozvoj. Všude máte doporučený typ oblečení nejen pro dámy, ale i pro pány. Dle toho jsme se s panem místostarostou zařídili. I tím, jak člověk vypadá, reprezentuje svoji obec.
Takže jsem samozřejmě řešila i svůj šatník. Na setkání s panem prezidentem bylo doporučeno oblečení formální. Tak jsem si pořídila tmavší šaty, které využiji i při dalších příležitostech.

Aktuálně máte radost…
Chýlí se ke konci dokončení druhé etapy naučné stezky o historii obce. Mám předloženy ke schválení návrhy dvou panelů od Romana Hartla a musím říci, že jsou opravdu povedené. Mám z nich velkou radost. Chystá se připomínkování a chybí doplnit jednu fotografii a pak půjdou do výroby. Myslím, že se budou lidem zase líbit.
A v soukromí mám radost ze svých dětí.