Slunce

Slunce je nejhmotnějším tělesem Sluneční soustavy a nachází se v jejím centru. Všechna tělesa planetární soustavy (planety, trpasličí planety, komety, asteroidy) tak obíhají kolem něho po drahách ve tvaru kuželosečky. Země naši nejbližší hvězdu obíhá ve střední vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Sluneční paprsek tuto vzdálenost překoná ze cca 8 minut. Kdy bude v květnu Slunce vycházet a zapadat? 01.05. vyjde ve 04 h 36 m a zapadne v 19 h 19 m; 10.05. vyjde ve 04 h 21 m a zapadne v 19 h 32 m; 20.05. vyjde ve 04 h 08 m a zapadne v 19 h 46 m; 31.05. vyjde ve 03 h 57 m a zapadne v 19 h 59 m. Slunce je od 19.4. ve znamení Býka, do znamení Blíženců vstupuje dne 20.5. ve 22 h 51 min.

Měsíc

Naším nejbližším vesmírným tělesem je naše přirozená družice Měsíc. Obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti přibližně 380 tisíc kilometrů. Při jeho oběhu je k Zemi přikloněna stále stejná polokoule. Tato skutečnost je dána tím, že oběžná doba Měsíce kolem Země je stejně dlouhá jako doba jeho rotace kolem osy, mluvíme tak o vázané rotaci. V průběhu jeho oběhu pozorujeme sice stále stejnou polokouli, ale vždy různě velkou, Sluncem osvětlenou, část jejího povrchu. Tak vznikají fáze, které dělíme do čtyř základních - Nov, První čtvrt, Úplněk a Poslední čtvrt. Pokud pozorujeme polovinu osvětlené části, která má tvar písmene D, říkáme, že nastala První čtvrt a Měsíc dorůstá. Když vidíme celou osvětlenou část, nastává Úplněk. Polovina osvětlené části jež má tvar písmene C, značí Poslední čtvrt - Měsíc couvá. Jestliže Měsíc není na obloze vidět vůbec, k Zemi je přikloněna jeho neosvětlená polokoule, nastala fáze Nov. Kdy jednotlivé fáze Měsíce v květnu nastanou? První čtvrt nastane 01.05. ve 21 h 44 m; Úplněk dne 09.05. v 05 h 01 m; Poslední čtvrt dne 17.05. v 08 h 26 m; Nov dne 24.05. ve 13 h 11 m; První čtvrt dne 31.05. v 04 h 22 m. Vzhledem k eliptické oběžné dráze Měsíce se jeho vzdálenost od nás mění. V průběhu jednoho oběhu tak Měsíc prolétá přízemím a odzemím. Přízemí je okamžik, kdy je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi. V odzemí je situace opačná, Měsíc je od Země nejdále. Odzemí nastane 14.05. v 04 h a Měsíc bude od nás vzdálen 405 tisíc km. Přízemí nastane 26.05. v 05 h a obě tělesa bude dělit vzdálenost 361 tisíc kilometrů.

Planety

Planeta Merkur bude ještě viditelná po výhodné dubnové elongaci na počátku května na večerní obloze nad severozápadním obzorem. Venuše září jako Jitřenka ráno nad východním obzorem. Oranžově zářící Mars se začne objevovat na ranní obloze, nízko nad východním obzorem. Největší planeta sluneční soustavy Jupiter září v souhvězdí Kozoroha vysoko na ranní obloze. Jeho viditelnost se s přibližujícím létem bude zlepšovat. Při pohledu již malým dalekohledem (trie– drem) jsou viditelné čtyři největší Jupiterovy měsíce, jejichž poloha se mění v důsledku oběhu kolem planety. Jmenují se Io, Ganymedes, Europa a Callisto a objevil je Galileo Galilei roku 1610. Jako první použil v roce 1609 dalekohledu k pozorování vesmíru.

V roce 2009 si tak připomínáme 400leté výročí astronomického výzkumu a proto byl tento rok vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Planeta Saturn, jakožto nejkrásnější planeta Sluneční soustavy, je stále ozdobou souhvězdí Lva. Proto je viditelná po většinu noci kromě jitra. Při pohledu dalekohledem jsou viditelné Saturnovy prstence, které se pro pozemského pozorovatele zcela uzavřou 4. září 2009, kdy jejich prodloužená rovina prochází Zemí. K této události dochází pravidelně dvakrát během oběhu planety kolem Slunce. Tato situace tak nastává jednou za 14 až 15 let. Proto jsou v současné době viditelné téměř jako úzké čárky. Po 4. září 2009 se k nám začne stále více naklánět severní strana prstenců a ty se začnou opět rozevírat. Již nyní upozorňuji na zajímavost, kdy na večerní obloze budeme moci od 10. srpna pozorovat (i když za ztížených podmínek) Sluncem osvětlenou severní stranu prstenců, tedy opačnou, než která k nám bude v té době přivrácena. I toto bude viditelné pouze v astronomickém dalekohledu.

Hvězdná obloha

Nad severním obzorem září nezapadající část oblohy - Malý medvěd (Malý vůz), Velká medvědice (Velký vůz), Kasiopea, Cefeus a Drak. Nad západním obzorem večer zapadají souhvězdí zimní oblohy – Býk, Vozka, Orion, Blíženci, Malý pes, Velký pes a Rak. Po většinu noci vládnou souhvězdí jarní – Lev, Panna, Váhy, Pastýř, Severní koruna, Hydra, Pohár a Havran. Souhvězdí Lva je nejnápadnějším jarním souhvězdím. S trochou fantazie ve tvaru souhvězdí opravdu spatříme ležícího lva.

Nejjasnější hvězdou je Regulus, kterému se také česky říká Srdce lva. V Pastýři září načervenalý Arcturus, patří mezi nejjasnější a nejbližší hvězdy. V Panně nás upoutá svým bílým světlem jasná Spica. Tyto tři jasné hvězdy tvoří na nebi obří trojúhelník (obdobu letního troj– úhelníku). Severní koruna je tvořena nápadným vějířkem hvězd, které opravdu tvoří malou korunku. U jižního obzoru se táhne největší souhvězdí oblohy – Hydra. Nad protáhlým tělem Hydry najdeme malé souhvězdí Poháru a Havrana. V pozdějších nočních hodinách od východu nastupují letní souhvězdí - Herkules, Hadonoš, Štír, Střelec, Kozoroh, Lyra, Labuť, Orel a Delfín. V souhvězdí Herkula je pouhým okem viditelná kulová hvězdokupa M 13. Na přesvětlené městské obloze ji naleznete pouze pomocí triedru.

RENATA ŠILHÁNKOVÁ