Dál na včelaře čekalo osm rámků zavíčkovaného medu. To znamená, že je úplně zralý. Nejprve si všichni pečlivě umyli ruce. Med je potravina, proto se musí dodržovat základní hygienická pravidla.
Také samotné vytáčení se děje v čisté zvláštní místnosti, bez různých pachů, protože je med snadno do sebe přijímá. Pak už si každý včelař mohl vyzkoušet rámky odvíčkovat na odvíčkovacím talíři odvíčkovací vidličkou.
Dále rámky postupně po čtyřech skládali do medometu. Stačilo jen točit klikou a už do připravené nádoby vytékal přes několik sít zlatavý med.
Z nádoby včelaři přelévají med do čistých, jen k tomu určených sklenic. Na etiketě je jméno včelaře, rok vytáčení a druh medu.
„Není dobré dávat med do sklenic od okurek, protože snadno přejímá různé pachy,“ vysvětlil Halló.
Letošní sezona byla trochu zvláštní, ale povedla se. Začaly totiž hodně brzy kvést ovocné stromky. Včely proto nejdříve nosily med z ovocných stromů a pak teprve z řepky. V jiných letech to bývá obráceně.
První med je krásně jemný, nedrhne v krku. Je v něm jen nepatrné, nebo vůbec žádné množství řepky. „To ale způsobuje to, že med jde špatně pastovat. Je ho jinak dost a lidem moc chutná,“ uvedl Halló.
Poslední med se vytáčí podle počasí. Většinou začátkem července. Loni to bylo ale až dvaadvacátého. Kolik ho bude, záleží na tom, jestli je sucho a udeří vedra. To je většinou druhá snůška velmi slabá.
Kvalitní, ničím nepančovaný med během několika dní zcukernatí, Tím ale vůbec netratí na kvalitě. Rozehřát se dá ve vodní lázni při teplotě do pětačtyřiceti stupňů Celsia.
Většinou se osvědčilo, mít toho svého včelaře a od něj med odebírat. Ten si nemůže dovolit ošidit své stálé zákazníky. A přidávat do medu nějaké náhražky by se v tak malém množství ani nevyplatilo.
