Oba čtyřnozí záchranáři mají zajímavou minulost desetiletého Jacka si Taterová vzala z útulku už v půl roce a je to prý silná povaha.

„Všichni, kdo ho znají, o něm mluví jako o Panu Jackovi,“ říká majitelka. Vysvětluje, že je svůj a když se pro něco rozhodne, tak s ním nic nehne. Pan Jack si se svou tvrdohlavostí probojoval místo na mistrovství republiky záchranných psů. Původně trénoval na cvičáku, sport mu ale moc nešel.

„Nastoupili jsme tedy do Záchranné brigády kyno-logů Středočeského kraje, kde jsem aktivní člen dodnes,“ říká psovodka. Jacka baví dělat záchra-náře hlavně v sutinách. Cvičí se čtyřletou labradorkou Terezou, která má nehezkou minulost. Taterová ji má teprve dva a půl roku. „Je ze smečky zapomenutých labradorů. Majitelka jich měla pětatřicet,“ vypráví. Fenka se bála lidí, tmy, i projíždějících aut.

„Dávala jsem ji dohromady rok. Teď byste na ní nic nepoznali. Záchranařina je pro ni život,“ říká pyšná psovodka. Fena Tereza byla teprve loni na své první zkoušce a záchranářském závodě. Letos vyhrála už dva závody pro pokročilé. Dokonce byla oceněna jako pes s největším srdcem.

Výcvik psa přitom podle Taterové trvá kolem čtyř let. A určitě to není ani levná záležitost. „Je to dost drahý koníček, ale většina z nás chce psy do praxe, aby mohli pomáhat,“ říká. Vybavení, vlastní vysílačka, zařízení pro vyhledávání polohy nebo slaňovací zařízení. To jsou všechno nezbytné položky pro práci se psy v terénu. Velká finanční pomoc nepřichází ani s výhrami. „Na závodech se většinou vyhrávají granule. Občas ale i něco šikovného,“ uvádí. Fena Tereza si na závodě Search and Rescue vysoutěžila třeba pelech. „Teď šetřím na novou GPS. Je k ní obojek a on-line vidíte, kde pes v terénu je,“ vysvětluje Taterová. Taková pomůcka však stojí pětadvacet tisíc.

Před mistrovstvím Martina Taterová ještě stráví týden na akci Rescue Patrol, kde bude spolupracovat s dalšími záchranářskými složkami. Jack dostane dovolenou, aby byl odpočatý.

PAVLÍNA ČERNÁ