Umístění amerického radaru protiraketové obrany se sice plánuje nikoli ve středních Čechách, ale v západočeské části Brd, Rath je ale přesvědčen, že intenzivní stavební činnost spojená s případným budováním americké základny by poškodila toto pohoří jako celek. „Rád bych proto prezidenta USA vyzval, aby v případě, že bude trvat na umístění radaru v České republice, hledali jeho lidé lokalitu méně cennou a méně krásnou než jsou Brdy,“ doufá Rath, že se mu nejmocnějšího muže světa podaří alespoň ponouknout k přemýšlení.

I v Brdech lze sice najít plochy smrkových monokultur – díky tomu, že vyznanou část pohoří již po desetiletí obhospodařují vojáci, se tam však zachovala řada lokalit s původními rostlinnými i živočišnými společenstvy. Střelbou a hřmotem těžké techniky se totiž otřásá jen nemnoho míst – a zbytku vévodí klid umocněný nejen zákazem vstupu, ale také nemožností využívat krajinu k výstavbě průmyslových objektů či k intenzivnímu zemědělství.

Hodnotu tohoto území chce současné vedení Středočeského kraje ještě znásobit vyhlášením nových chráněných území. „Kraj vyhlásí přírodní parky Třemšínsko a Hradecko-Kuchyňsko, což by se mohlo podařit v řádu měsíců,“ představil nejbližší plány náměstek středočeského hejtmana pro oblast životního prostředí Miloš Petera (ČSSD). Do budoucna pak chce Rathova administrativa jednat s představiteli ministerstva životního prostředí a ministerstva obrany (a také s kolegy z Plzeňského kraje, na jehož území se nachází západní část Brd) o možném vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy. „To je však už záležitost na roky,“ připouští náměstek Petera a vysvětluje, že v této věci už nezávisí na rozhodnutí kraje, ale na tahu by byla vláda.

Podle Ratha se nicméně nepočítá s tím, že by armáda měla vojenský újezd s tradiční dislokací dělostřeleckých jednotek opouštět. Není prý složité představit si působení vojáků (a to například včetně ostrých střeleb) i na území chráněné krajinné oblasti.