Do zrušení okresních úřadů v roce 2002 vykonávali přenesenou působnost v každém okrese tzv. protidrogoví koordinátoři. Protidrogový koordinátor v kumulované funkci s kurátorem pro mládež byl v roce 2003 delimitován k MěÚ. Zpočátku v jeho náplni práci zůstaly i zbytky přenesené působnosti, ale od nabytí účinnosti zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon) byla protidrogová politika na místní úrovni přesunuta do samostatné působnosti krajů a obcí.
Město Rakovník tedy řeší protidrogovou politiku pouze na svém území a ve vztahu ke kraji je na stejné úrovni jako jiné obce. Na území kraje řídí protidrogovou politiku samosprávné orgány kraje a kraj by měl obce i metodicky vést. V návaznosti na tyto změny byla funkce protidrogového koordinátora jako taková zrušena. I nadále vyvíjí činnost protidrogová komise, kterou vede kurátor pro dospělé. A právě tato komise se ohlédla za svojí dosavadní činností v letech 2004 až 2007.
„Protidrogová strategie města Rakovníka byla přijata radou města v listopadu 2004 a upravena v lednu 2006. Strategie byla vytvořena a přijata v době, kdy nebylo postavení města a úřadu ve věcech protidrogové politiky ustáleno. Přijetím tohoto dokumentu také město jasně deklarovalo, že mu není lhostejná prevence a řešení sociálně patologických jevů, mezi které požívání návykových látek patří. Strategie vycházela především ze situace v roce 2003 a stanovila určité cíle protidrogové politiky. Strategie mohla stanovit pouze cíle, které může město alespoň částečně ovlivnit, nemělo by smysl stanovovat nereálné nesplnitelné úkoly,“ seznámil se základní osnovou práce protidrogové komise rakovnický starosta Zdeněk Nejdl.
Zcela jistě se tak podařilo zajistit fungování protidrogové komise, která se schází pravidelně jedenkrát za dva měsíce. Jednání se zúčastňují i pozvaní hosté. Město každoročně od roku 2004 vypisuje příspěvky v oblasti protidrogové prevence, na které za poslední tři roky rozdělilo přes půl milionu korun. O finanční příspěvky žádají především školy a školská zařízení, z občanských sdružení pouze bývalý Nedrog a nástupce Klub Nedrog. Finanční příspěvky z většiny směřují do preventivních programů (tzv. specifická a nespecifická primární prevence). Odbor, kontrolní výbor a audit nikdy nezjistily pochybení při čerpání těchto finančních příspěvků.
„Velmi obtížně se ale prosazuje mezi veřejností myšlenka, že finanční prostředky určené na tuto prevenci se v budoucnu vracejí a neubírají z jiných potřebných kapitol všech stupňů rozpočtů,“ sdělil Rakovnickému deníku starosta Nejdl.
Od roku 2003 nepožádala žádná organizace o spolupráci při získávání finančních dotací na protidrogovou politiku z krajského nebo státního rozpočtu. Na území města neprobíhají jenom preventivní akce, ale od poloviny tohoto roku je uskutečňován jednou týdně i tzv. výměnný program (výměna a sběr infekčního materiálu, poskytnutí základního zdravotního servisu). Tyto služby zajišťuje za přispění kraje občanské sdružení Šance z Kladna.
Počet osob, které užívají nějakou návykovou látku, je zhruba stále stejný, cca 200 osob za celý správní obvod. Jedná se o hrubá statistická data a nelze vyčlenit jen obyvatele města. Znepokojujícím trendem je snižování věku experimentátorů s návykovými látkami a společností víceméně tolerované požívání alkoholických nápojů i u mladistvých. Každý rok proběhnou ve městě kontroly požívání alkoholických nápojů mladistvými. Zjištění mladiství jsou s rodiči předvoláni na oddělení sociálně-právní ochrany dětí, kde je proveden výchovný pohovor nebo dojde k udělení výchovného opatření.
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví zatím nedoporučuje vytvoření nového dokumentu na další období, protože město bude zpracovávat komunitní plán rozvoje sociálních služeb, jehož součástí budou i sociální služby v protidrogové oblasti.