Kliknutím zvětšíte
To, že se v okolí města nežádoucí odpad objevuje, navíc na stále stejných místech, Deníku potvrdil Petr Štrougal z odboru správy majetku. „Jedná se o stále stejné problémové lokality. Jednak je to například ulice Mejstříkova, oblast Huřviny nebo Průhon. Problém s načerno vyvezeným odpadem musí město řešit také kolem cesty na letiště, u tankodromu nebo na lesním parkovišti směrem k obci Kněževes,“ vyjmenovával Petr Štrougal odpadem zaneřáděná místa.
Město na jejich úklid a likvidaci černých skládek dá ročně až 70 tisíc korun. K čistotě Rakovníku i dalším městům pomáhá také celorepubliková úklidová akce Ukliďme si Česko, při které odpadky sbírají místní dobrovolníci. Akce se koná už dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim.
Černých skládek podle Petra Štrougala sice nepřibývá, ale také neubývá. Podle námi oslovených Rakovničanů se s nežádoucím odpadem musí potýkat třeba okolí kostelíka sv. Jiljí.
Ne vždy se ale černé skládky týkají jen okrajových částí města. Jde například i o lesopark Jamka v samém centru Rakovníka. Travnaté břehy podél hlavní cesty jsou svažité, a i když současná bujná zeleň mnohé v nich skryje, i tady se začala objevovat stavební suť, vyvážka odpadu z přilehlých rodinných domů a zvláště přebytky ze zahrad.
Přitom je přímo nad nejvíc zaneseným místem i kontejner na bioodpad.
Nežádoucího nepořádku si začali všímat kolemjdoucí i místní. Jedním z nich je i Jiří Šmíd, který lesopark zná ještě z dob svého dětství.
„Prostor lesoparku znám už asi 45 let. A z té doby si ho pamatuji úplně jinak. Bylo to tu daleko přírodnější a nebyl tu takový provoz. Možná i proto, že tudy vedla obyčejná cesta. V zimě se tu také hodně sáňkovalo v boční rokli a v létě jsme jako kluci lezli po pískovci a byli rádi za to dobrodružství, tak blízko našeho domova. Bylo to útočiště mého mládí,“ popisoval zdejší obyvatel Jiří Šmíd. Při nedávné procházce tu ale narazil na místo, které popsal jako černou skládku.
„Když přišla vnoučata, začal jsem do lesoparku opět chodit častěji. A právě při jedné takové procházce, v březnu tohoto roku, zrovna zasvítilo sluníčko na pravý břeh nad hřištěm. Skládka, která tam v danou chvíli vyloženě vynikla, je nahrnutá skoro do poloviny rokle. Voda ji tam odnosila při deštích.“
Po tomto zážitku se rozhodl obrátit na městský úřad v Rakovníku. Dotazoval se, zda se tímto problémem bude někdo zabývat.
„Nakonec mi odpověď přišla. Ale taková, že v místě žádná skládka není. Jestli je v plánu nějaké řešení jsem se z jejich reakce ale nedozvěděl,“ řekl Jiří Šmíd.
Oslovili jsme proto se stejným dotazem mluvčí rakovnické radnice Alidu Štulajterovou, která argumentovala slovy: „V tomto místě se podle odboru správy majetku o žádnou černou skládku nejedná. Jde o starou navážku stavební sutě z doby, kdy se v okolí stavělo. Rozhodně to není otázka několika posledních málo let. Nové skládky tam nevznikají.“
Právě místní si ale některých neukázněných lidí, kteří na místo přihazují přebytky ze svých domů a zahrad, všimli. Kolečko plné nasekané trávy nebo polámaných větví, rozbité tašky, cihly nebo beton. To všechno lze na místě také vidět.
„Při jedné procházce, v březnu tohoto roku, zrovna zasvítilo sluníčko na pravý břeh nad hřištěm. Skládka, která tam v danou chvíli vyloženě vynikla, je nahrnutá skoro do poloviny rokle. Voda ji tam odnosila při deštích.“ Jiří Šmíd
Stromy a keře, které z břehů vyrůstají, nyní úplnému odhalení nepořádku částečně brání. Problém s ním by ale nastal ve chvíli, kdy by kvůli vodou podemletému břehu došlo k úrazu. Navíc si sem chodí hrát děti z přilehlého sídliště Bendovka a na dětské hřiště zavítají také mateřské školy.
Že místním tento problém vadí, je patrné také z odpovědi obyvatelky ulice Nad Jamkou, která žije přímo nad zaneseným místem. „Určitě by se s tím mělo něco udělat, aby se celý břeh nestrhl dolů. Stačí, aby přišel větší přívalový déšť a mohlo by to špatně dopadnout. Sama se tam bojím naklonit, když jdu s odpadem,“ uvedla žena.
Údajná skládka nanesená v nezpevněném svahu je totiž hned pod místem vyhrazeném pro kontejnery. V nich by měl „zelený“ odpad končit. „Divím se těm lidem, kteří mají potřebu své přebytky házet někam jinam, než do kontejnerů,“ dodala obyvatelka, která si nepřála být jmenována.
Spolu s ostatními oslovenými lidmi se shoduje na tom, že by místu pomohlo zpevnění břehu, aby již nemohlo dojít k dalšímu sesuvu uloženého odpadu. Město by podle nich také mělo odklidit skládku přinejmenším v dolní části a na místo preventivně umístit výrazné značení, které shromažďování nežádoucího odpadu zakazuje.
Město však dle své reakce nad zpevněním břehu v současnosti neuvažuje. „Již v minulosti část odpadu uklidila Údržba městských komunikací. Zda ale dojde i k nějaké úpravě nebo zpevnění břehu, to v tuto chvíli říct nedokážu,“ konstatovala mluvčí Alida Štulajterová.
Obyvatelé v to ale přesto doufají. „Myslím, že když je lokalita vyhlášená jako lesopark, tak by také bylo dobré se k ní jako k lesoparku chovat,“ dodal Jiří Šmíd.
Problematická místa v Rakovníku
Černé skládky se nejvíce vyskytují v Mejstříkově ulici, v lokalitě Huřviny nebo Průhon. Nelegálně odložený odpad město řeší také u cesty na letiště, na lesním parkovišti směrem na Kněževes, u tankodromu.
Radnice dá na úklid a likvidaci černých skládek ročně až 70 tisíc korun.
K úklidu Rakovníka, ale i dalších měst, slouží i celorepubliková akce Ukliďme si Česko, při které odpad sbírají místní dobrovolníci. Úklidová akce se koná již dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
