ZDENĚK KULHÁNEK

V minulých dnech začala jejich sklizeň. Jako první ze tří zdejších konopářů začal sklízet úrodu Václav Lapka z Chlumu.


Zužitkuje semínko i stonky
Pěstitel odhaduje, že průměrná hektarová sklizeň bude 500 kg konopného semínka. Následně poseká i konopné stonky. Z hektaru jich bývá tak 5-6 tun. Zůstanou ležet do listopadu a někdy až do jara na řádcích, aby se vyrosily. Buničina se vlivem vlhka a mikrobiálních procesů rozruší a pevné vlákno lze v tírnách snadněji oddělit. Bez užitku nezůstane ani tírenský odpad – pazdeří. Po slisování jsou z něj topné brikety. Podle certifikovaného testu se výhřevností vyrovnají hnědému uhlí. Na rozdíl od něj však při spalování, obdobně jako dřevo, neznečišťují ovzduší.
„Prvně jsem technické konopí vysel v roce 2002 na polovině hektaru, letos jej sklízím na šestnácti hektarech. Jinou tržní plodinu nepěstuji,“ řekl někdejší absolvent elektrotechnické průmyslovky, který se s tímto oborem, jak přiznal, v dalším životě míjel.

Hledali marihuhanu
„Když naší rodině byly v restitucích vráceny polnosti a část majetku bývalého družstva, přemýšlel jsem, jak tohoto dědictví využiji. Zřejmě ve mně něco z té sedlačiny po mých předcích v genech zůstalo, a tak jsme se s bratrem rozhodli, že vybudujeme menší farmu.
Na loukách máme stádečko patnácti ovcí a berana masného plemene Charrolais. Z možností, které skýtalo hospodaření na polích, nás nejvíce zaujalo právě technické konopí, jehož pěstování tehdy provázely mnohé legislativní otazníky. Už jenom představa, že někdo u silnice legálně pěstuje „marihuanu“, byla a zřejmě ještě je pro některé úředníky těžko „stravitelná“. Do porostů konopí tehdy nelenili zajít nejrůznější úředničtí šimlové, kteří na různých místech hledali marihuanu, tedy takové rostliny, které obsahují již nepovolené množství, to je více než 0,3 procenta látek ze skupiny THC (tetrahydrokanabinolů). Ač se zřejmě hodně snažili, nenašli je. Nebyli však sami.

Omašlované rostliny
„Před lety jsem nacházel stopy po hledačích marihuany z řad narkomanů. Bílými mašličkami označili takové rostliny, o nichž se domnívali, že si je budou moci pro své „pokouřeníčko“ tajně sklidit. Zjistili však, že to není to pravé ořechové. Možná se jim udělalo špatně. Zřejmě se s tím hledači drog smířili, protože teď už si porostů nevšímají,“ zmínil se o svých konopářských začátcích Václav Lapka. Veškerou produkci bezezbytku zužitkuje.
„Mám zažádáno o certifikát, který by mě opravňoval prezentovat svou farmu jako ekologickou s produkcí biopotravin. Nyní jsem ve dvouletém zkušebním období.


Část produkce konopného semene budu balit podle jakosti do spotřebitelských sáčků jako biopotravinu pro lidskou doplňkovou výživu, nebo krmivo pro ptáky či rybičky. Stonky ke zpracování vozím zatím do vzdálené tírny. Předpokládám, že ještě letos nebo příští rok v jednom z bývalých objektů živočišné výroby bude v Chlumu dalším podnikatelem dokončen a do provozu uveden tírenský provoz na zpracování konopného stonku,“uvedl Václav Lapka. Potřebné suroviny pro rozjezd výroby je v naskladněných kulatých balících dostatek

Český průmysl pro potřeby automobilového, papírenského a dalšího průmyslu draze dováží ke zpracování konopnou surovinu zhruba z 10 000 ha. Výhledově by se u nás dalo technické konopí pěstovat až na 30 000 ha, využít lze např. i půdu, která v současnosti není obdělávána.