Přestože na některých místech republiky byly v posledních dnech i přívalové deště při bouřkách, celkově v českých řekách ubývá vody.
Klesají i hladiny spodních vod, vysychá půda a mnohde mizí voda i ze studní.
Průtoky dosahují většinou 20 až 60 procent dlouhodobých průměrů pro toto období,“ konstatoval v těchto dnech hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Jan Daňhelka.
Nejhůře jsou na tom střední a menší toky. Ve středních Čechách je to Berounka a její přítoky, především Litavka, Sázava a dále některé toky v povodí Orlice.


Rakovnicko
Na Rakovnicku je tento trend patrný především na vodních plochách Velkého jesenického rybníka, Lodenického rybníka apod., ale i na vodních tocích Rakovnického potoka, Loděnice, Lišanského potoka a jejich přítocích.

Vysychají i rybníky.
Velká část rybníků v územní působnosti obce s rozšířenou působností Města Rakovníka, je využívána pro chov ryb za účelem podnikání, především soustava rybníků na Rakovnickém potoce v okolí Jesenice, na Bakovském potoce v okolí Kalivod a Srbče a na potoce Loděnice v okolí Mšece,“ uvedla za odbor životního prostředí Alena Škoudlínová.
Vodní díla mají platná povolení k nakládání s povrchovými vodami a k chovu ryb za účelem podnikání a schválený manipulační řád pro soustavy vodních děl. Ve všech případech byl vždy účastníkem řízením správce vodního toku a obec, v jejímž katastrálním území se rybník (vodní dílo) nachází.
Malé „návesní“ rybníčky jsou ve velké většině v majetku obcí výjimečně ve vlastnictví soukromých osob. „Tato vodní díla plní funkci krajinotvornou a rybářství je zastoupeno nějakou místní organizací českého rybářského svazu,“ doplnila Alena Škoudlínová.
Další kategorií rybníků jsou tzv. závlahy, vodní díla vybudovaná za účelem pokrytí vláhového deficitu zemědělských plodin. I na těchto vodních dílech hospodaří ve velké většině místní organizace Českého rybářského svazu.


Řeky
Vodáci asi nebudou potěšeni, protože aktuálně sjízdných úseků je jen několik, většinou na dolních tocích větších řek. Ale i zde vody spíše ubývá a může se už brzy stát, že ani tradiční vodácké ráje jako například Berounka nebo Vltava nebudou takřka vůbec sjízdné,“ řekl Daňhelka.
V Berouně se už dnes dá řeka v některých místech přejít téměř suchou nohou, vodáci musejí lodě přenášet. Nastaly krušné časy.
Podzemní voda
Podobně jsou na tom i podzemní vody. Hydrologové mají vrty a prameny, kde jejich stav pravidelně kontrolují. Naprostá většina jich je pod dlouhodobým průměrem.
Nejhorší je situace opět v povodí Berounky a dolní Vltavy.
Zde se místy už dokonce dá hovořit o suchu. Problémy jsou však i v některých částech Pošumaví, kde lidé mají ve studnách i pouhou pětinu vody proti dřívějšímu stavu.
Co je příčinou sucha?
Podle Daňhelky charakter srážek. „Sice prší, ale srážky jsou přívalové, místní a voda většinou bez užitku povrchově odteče. Podzemní vody se tak nestačí naplnit. Potřebovali bychom několikadenní trvalejší deště, kdy by každý den napršelo okolo 30 mm srážek, aby se podzemní vody začaly doplňovat,“ uvedl.
Své sehrály i poslední mírné zimy, kdy se do podzemí nedostala voda z postupně odtávajícího sněhu.
Vysychá i půda, což na některých místech už může dělat zemědělcům problémy. Nejvíce opět ve středních Čechách.