Jak jste si letošní jubilejní ročník Rakovnického cyklování užil?
Rakovnické cyklování si užívám každoročně. Přijde mi jako fajn událost. Přijde se podívat mnoho lidí, zúčastní se navíc hodně závodníků, pořadatelsky se jedná také o velmi zdařilou akci.

Jakých závodů jste se zúčastnil?
V pátek jsem se synem absolvoval orientační závod dvojic, v sobotu velmi náročné městské CrossCountry a v neděli padesátikilometrový maraton.

Jak jste spokojený se svým umístěním?
S umístěním jsem spokojený. V orientačním závodu jsme dojeli devátí z osmadvaceti párů, v crosscountry se mi podařilo vyhrát kategorii od 40 do 50 let a v maratonu jsem dojel ve své kategorii osmý.

Z vaší rodiny ovšem nejste jediný, kdo se vydal na tratě..
To je pravda. Mám velkou radost hlavně ze syna, který má dnes už asi třetí nebo čtvrtou zlatou medaili. Třicetikilometrovou trať v neděli absolvovala také má žena.

Zúčastnil jste se všech ročníků této oblíbené akce?
Všech ročníků Rakovnického cyklování jsem se nezúčastnil. Na kole dlouho nezávodím. Až když s tímhle sportem začal syn, což bylo asi před sedmi lety, začal jsem s ním společně jezdit na závody a do pomalu do toho nakukovat. Dlouho před tím jsem hrával fotbal.

Jakých dalších závodů se účastníte?
S dětmi jezdíme plzeňskou ligu, kde se mi jeden rok povedlo být celkově třetí v celém seriálu. Letos mi to ale naopak moc nešlo. Ovšem jezdím, dělám to pro dobrý pocit. Účastníme se také nějakých závodů ze seriálu Kolo pro život, zajel jsem si také pár maratonů. Starší, čtrnáctiletý, syn jezdí český pohár, v rámci kterého s ním jezdíme například na podniku do Bedřichova, Brna nebo na Zadov. Sedmiletý syn už dva nebo tři roky také závodí. Kalendář máme poměrně nabitý.

V sobotu jste ale slavil první místo. Děláte si velké ambice do dalších závodů?
Velké ambice nemám, ale když někde jsme, tak si zazávodím. Když přijedu na závody většího rozsahu, vidím, že závodníci ze špičky mají mnohem více natrénováno. Za minulý ročník jsem najezdil nějakých šest nebo sedm tisíc kilometrů, což na ty nejlepší nestačí. Snažím se balancovat mezi prací, rodinou a kolem. Zároveň chci, aby děti měly nějaký vzor, takže se moc flákat nemůžu. (směje se)

Jak často trénujete?
Protože mám poměrně náročné zaměstnání, snažím se trénovat alespoň dvakrát týdně. Řekl bych, že většinou v rámci jednoho tréninku ujedu takových dvacet až třicet kilometrů v kopcích. Večer se většinou jedu projet někam do lesů. Navíc jezdím každý den do práce na kole, sice je to pouze sedm kilometrů, ale alespoň mě to nějak stále udržuje.

Richard Pavlíček se narodil v březnu 1976. Pochází z Olešné na Rakovnicku, přičemž aktuálně s rodinou bydlí v nedaleké Lužné. Kolo pro něj byl vždy podle jeho slov sport číslo dva, v minulosti se totiž věnoval fotbalu, a to jako brankář. Je ženatý, má dva syny. Pracuje jako bezpečnostní manažer v jedné z rakovnických firem. Dalšími koníčky Richarda Pavlíčka je například geocaching či výlety za památkami.