Uplynul měsíc a tak je čas se opět podívat, co krásného nám obloha připravila. Noc se pomalu prodlužuje a my už nemusíme čekat na hvězdné nebe do pozdních hodin. Všechny časové údaje jsou uvedeny v SEČ a pro stanoviště na průsečíku středoevropského poledníku /tj. 15 stupňů východně od Greenwich/ a rovnoběžky 50° severní šířky. Pro získání SELČ je nutno připočítat 1 hodinu /SELČ = SEČ + 1 hod./

Slunce

Země obíhá Slunce – naši nejbližší hvězdu, ve střední vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Paprsek světla tuto vzdálenost překoná za cca 8 minut. 01.10. vyjde v 06 h 00 m a zapadne v 17 h 38 m; 10.10. vyjde v 06 h 14 m a zapadne v 17 h 19 m; 20.10. vyjde v 06 h 30 m a zapadne v 16 h 59 m; 31.10. vyjde v 06 h 48 m a zapadne v 16 h 39 m. Slunce je od 22. září ve znamení Vah, které opustí vstupem do znamení Štíra dne 23.10. v 07 h 43 min.

Měsíc

Nejbližším vesmírným tělesem je naše přirozená družice Měsíc. Obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti přibližně 380 tisíc kilometrů. Při jeho oběhu je k Zemi přikloněna stále stejná polokoule. Tato skutečnost je dána tím, že oběžná doba Měsíce kolem Země je stejně dlouhá jako doba jeho rotace kolem osy. V průběhu jeho oběhu pozorujeme sice stále stejnou polokouli, ale vždy různě velkou, Sluncem osvětlenou, část jejího povrchu. Tak vznikají fáze, které dělíme do čtyř základních - Nov, První čtvrt, Úplněk a Poslední čtvrt. Kdy nastávají jednotlivé fáze? Úplněk dne 04.10. ve 07 h 09 m; Poslední čtvrt dne 11.10. v 09 h 55 m; Nov dne 18.10. v 06 h 32 m; První čtvrt dne 26.10. v 01 h 41 m. Vzhledem k eliptické oběžné dráze Měsíce se jeho vzdálenost od nás mění. V průběhu jednoho oběhu tak Měsíc prolétá přízemím a odzemím. Přízemí je okamžik, kdy je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi. V odzemí je situace opačná, Měsíc je od Země nejdále. Přízemí nastane 13.10. ve 13 h a obě tělesa bude dělit vzdálenost 369 tisíc kilometrů. Odzemí nastane 26.10. v 00.00 h a Měsíc bude od nás vzdálen 404 tisíc km.

Planety

Jaké planety jsou pozorovatelné pouhým okem? Merkur najdeme po většinu měsíce na ranní obloze nad východním obzorem. Venuše září stále jako Jitřenka nad jihovýchodním obzorem na ranní obloze. Mars je pozorovatelný po většinu noci kromě večera a je v souhvězdí Blíženců, 12. října se přesouvá do souhvězdí Raka. Jupiter je v souhvězdí Kozoroha pozorovatelný po většinu noci kromě jitra. Již malým dalekohledem /triedrem/ jsou viditelné čtyři největší Jupiterovy měsíce, jejichž poloha se mění v důsledku oběhu kolem planety. Jmenují se Io, Ganymedes, Europa a Callisto a objevil je již Galileo Galilei roku 1610. Jako první použil v roce 1609 dalekohled k pozorování vesmíru. V roce 2009 si tak připomínáme 400leté výročí zahájení astronomického výzkumu a proto byl tento rok vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Planeta Saturn začíná být po konjunkci ze Sluncem pozorovatelná na ranní obloze v souhvězdí Panny, jehož hranice překročila již 2. září. Při pohledu astronomickým dalekohledem jsou viditelné Saturnovy prstence, které jsou v současné době viditelné téměř jako úzké čárky. Důvodem je to, že se pro pozemského pozorovatele zcela uzavřely 4. září 2009, kdy jejich prodloužená rovina procházela Zemí. K této události dochází pravidelně dvakrát během oběhu planety kolem Slunce. Tato situace tak nastává jednou za 14 až 15 let. Pak se prstence k nám začaly naklánět severní stranou a postupně se začnou stále více rozevírat.

Hvězdná obloha

Nad severním obzorem najdeme nezapadající část oblohy - Velká medvědice /Velký vůz/, Malý medvěd /Malý vůz/, Kasiopea, Cefeus, Drak a nenápadná Žirafa. Ve večerních hodinách zapadá letní obloha - Severní koruna, Hadonoš, Štír, Lyra, Labuť, Orel a postupem času i ostatní letní souhvězdí. Po většinu noci vládnou souhvězdí podzimní oblohy. Souhvězdí Pegase, jehož čtverec tvořený čtveřicí hvězd jistě nikdo nepřehlédne. Sousedícím souhvězdím je Andromeda, ve které najdeme jedinou spirální galaxii viditelnou pouhým okem a má označení M 31. Jižním směrem pak narazíme na Berana, Trojúhelník, Ryby, Vodnáře a Velrybu. Severovýchodně od Andromedy je Perseus. Na spojnici mezi ním a Kasiopeou září dva mlhavé obláčky, které se triedrem změní v chomáček hvězd. Jsou to dvě hvězdokupy a v mapách mají označení chý a há. Východně od Persea již začíná zimní obloha - v souhvězdí Vozky najdete nejjasnější hvězdu Capellu, jižním směrem pak Býka s hvězdou Aldebaranem a otevřenou hvězdokupou Plejády. Dalším výrazným souhvězdím je Orion, v jehož meči září mlhovina s označením M 42. Sírius /nejjasnější hvězda oblohy/ září v souhvězdí Velkého psa. Severním směrem pak jsou souhvězdí: Velký pes s hvězdou Procyon, Blíženci /jasné hvězdy Castor a Pollux/a Rak.

Plán oblohy - říjen 2009

AUTOR: Renata Šilhánková