Uplynul měsíc a to je čas se opět podívat, co krásného nám obloha připravila.


Všechny časové údaje jsou uvedeny ve středoevropském čase.

Slunce
Země obíhá Slunce – naši nejbližší hvězdu, ve střední vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Paprsek světla tuto vzdálenost překoná za 8 minut. 1. 10. vyšlo v 5 h 59 m a zapadlo v 17 h 40 m; 10. 10. vyjde v 6 h 13 m a zapadne v 17 h 20 m; 20. 10. vyjde v 6 h 29 m a zapadne v 17 h 00 m; 31. 10. vyjde v 6 h 47 m a zapadne v 16 h 39 m. Slunce je od 23. září ve znamení Vah, které opustí vstupem do znamení Štíra dne 23. 10. 2007 ve 20 h 15 min.

Měsíc
Naším nejbližším vesmírným tělesem je naše přirozená družice Měsíc. Obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti přibližně 380 tisíc kilometrů. Při jeho oběhu je k Zemi přikloněna stále stejná polokoule. Tato skutečnost je dána tím, že oběžná doba Měsíce kolem Země je stejně dlouhá jako doba jeho rotace kolem osy. V průběhu jeho oběhu pozorujeme sice stále stejnou polokouli, ale vždy různě velkou, Sluncem osvětlenou, část jejího povrchu. Tak vznikají fáze, které dělíme do čtyř základních - Nov, První čtvrt, Úplněk a Poslední čtvrt. Pokud pozorujeme polovinu osvětlené části, která má tvar písmene D, říkáme, že nastala První čtvrt a Měsíc dorůstá. Když vidíme celou osvětlenou část, nastává Úplněk. Polovina osvětlené části, jež má tvar písmene C, značí Poslední čtvrt - Měsíc couvá. Jestliže Měsíc není na obloze vidět vůbec, k Zemi je přikloněna jeho neosvětlená polokoule, nastala fáze Nov. Kdy nastávají jednotlivé fáze? Poslední čtvrt dne 3. 10. v 11 h 06 m; Nov dne 11. 10. v 6 h 01 m; První čtvrt dne 19. 10. v 9 h 33 m; Úplněk dne 26. 10. v 5 h 51 m.

Planety
A jaké planety spatříme? Merkur je nepozorovatelný. Venuše září jako Jitřenka vysoko na ranní obloze. Koncem září a začátkem října planeta Venuše dosahuje největšího jasu (-4,5 mag). Najdeme jí na ranní obloze v souhvězdí Lva. Nad východní obzor se vyhoupne kolem půl čtvrté ráno. Přibližně kolem půl šesté ráno ji nalezneme již poměrně vysoko nad východním obzorem. 28. října dosáhne největší elongace (obloukové vzdálenosti), 46°28´ západně od Slunce. V dalekohledu její kotouček má tvar písmene C – podobně jako měsíční fáze.
Mars spatříme po většinu moci kromě večera v souhvězdí Blíženců. Určitě nepřehlédnete jeho načervenalý svit. Do konce roku se bude jeho jasnost zvětšovat. Nízko na večerní obloze nad západem najdeme Jupitera v souhvězdí Hadonoše. Planeta Saturn je pozorovatelná na ranní obloze stále v souhvězdí Lva.

Zajímavá seskupení planet
7. října - na ranní obloze najdeme poblíž sebe Měsíc, Venuši, Saturn a hvězdu Regulus (nejjasnější hvězda ze souhvězdí Lva) - nastávají konjunkce uvedených objektů. Zatímco Regulus bude mírně nalevo přímo pod měsíčním srpkem, Venuše bude o něco dále napravo od Měsíce. Saturn bude ze všech jmenovaných objektů nejníže nad obzorem nalevo od Měsíce. 12. října - na ranní obloze bude Venuše v těsné blízkosti hvězdy Regulus a planety Saturn (Saturn nalevo od Venuše, Regulus přímo nad Venuší). 15. října - ráno dojde ke konjunkci Venuše s planetou Saturn, jasnější Venuše bude o něco blíže obzoru, slabší Saturn pak nalevo od Venuše (vzdálenost Venuše od Saturnu necelé tři stupně).

Hvězdná obloha
Nad severním obzorem najdeme nezapadající část oblohy - Velká medvědice (Velký vůz), Malý medvěd (Malý vůz), Kasiopea, Cefeus, Drak a nenápadná Žirafa. Ve večerních hodinách zapadá letní obloha - Severní koruna, Hadonoš, Štír, Lyra, Labuť, Orel a postupem času i ostatní letní souhvězdí. Po většinu noci vládnou souhvězdí podzimní oblohy. Souhvězdí Pegase, jehož čtverec tvořený čtveřicí hvězd, jistě nikdo nepřehlédne. Sousedícím souhvězdím je Andromeda, ve které najdeme jedinou spirální galaxii viditelnou pouhým okem s označením M 31. Jižním směrem pak narazíme na Berana, Trojúhelník, Ryby, Vodnáře a Velrybu. Severovýchodně od Andromedy je Perseus. Na spojnici mezi ním a Kasiopeou září dva mlhavé obláčky, které se triedrem změní v chomáček hvězd. Jsou to dvě hvězdokupy a v mapách mají označení chý a há. Východně od Persea již začíná zimní obloha - v souhvězdí Vozky najdete nejjasnější hvězdu Capellu, jižním směrem pak Býka s hvězdou Aldebaranem a otevřenou hvězdokupou Plejády. Dalším výrazným souhvězdím je Orion, v jehož meči září mlhovina s označením M 42. Sírius (nejjasnější hvězda oblohy) září v souhvězdí Velkého psa. Severním směrem pak narazíte na Velkého psa s hvězdou Procyon, Blížence (jasné hvězdy Castor a Pollux) a Raka.
Přeji nám všem jasnou oblohu a mnoho krásných zážitků při procházkách oblohou.