Zavzpomínala také Milena Helebrantová, nyní z Rakovníka: „Vzpomínky mám krásné. Ale neměli jsme to tak jednoduché, jako to mají mladí dnes. Pracovali jsme v zemědělství a nadřeli jsme se. Bratr byl tři roky na vojně, tak jsem jezdila tři roky s koňmi."
Do třinácti let vyrůstala u babičky, takže chodila do školy v Krakově. Pak byla u rodičů v Malinové, odtud jezdila do Rakovníka do měšťanky. Samozřejmě tu měla kamarády a přátele. Jenže kamarádek je už méně, takže na oslavu přijela se švagrovou a neteří.
Podle místostarosty Jiřího Beneše se tu mladí lidé často potkali na zábavě, vzali se a buď ve vsi zůstali, nebo se odstěhovali a teď se sem vrátili i se svými rodinami. On sám si tu vyhlédl budoucí manželku. Pak odešel na vojnu. Po vojně se s ní oženil a usadil se v Malinové.

„Prožil jsem tu vlastně celý život a jsem tu rád. Rád jsem také, že se lidé přišli podívat. A byl bych nerad, kdyby se kulturní dům přestal využívat a tak by se zničilo to, co jsme tady léta budovali. Chtěl bych, aby se dům zachoval i pro další generace," zkonstatoval Jiří Beneš.

Že mají lidé svůj kulturní dům rádi, dokazuje i to, že se společně bavili až do jedné hodiny po půlnoci. Líbilo se tu i pozvaným rodákům. Hned v neděli ráno přišlo velké poděkování od jedné rodačky, která sem zavítala z Prahy. Děkovala za krásnou a vydařenou akci, která byla zorganizována s láskou a pílí.

„Organizace celých oslav byla hodně náročná. Mám ale velkou radost, že se vše povedlo a lidé se u nás sešli a líbilo se jim to," uzavřela starostka Malinové Jaroslava Čechová.