Podle předsedy mikroregionu Balkán Pavla Součka měli starostové na výběr ze dvou možností. Tou první je „standardní" možnost, tedy že se vše podaří postavit podle plánu do srpna či září příštího roku, tou druhou variantou pak bylo možné rozfázování stavby projektu a přejití do jiné výzvy.

Jenže.

Ačkoliv druhá možnost zní velice lákavě, a to především z hlediska časové tísně, pro obce mikroregionu Balkán je téměř nedostižitelná.

Důvod? Místo současné zhruba desetiprocentní spoluúčasti by musela vedení jednotlivých obcí sáhnout daleko hlouběji do kapsy.

„Je to sice jedna z možností, kterou nám nabízeli, ale nikdo nic blíže k tomu neví. K tomu všemu se tam pohybuje spoluúčast od třiceti do padesáti procent (spoluúčast je nyní okolo deseti procent, pozn. red.), což je pro nás naprosto nereálné. Vůbec bych tedy o této možnosti nediskutoval," řekl na mimořádné schůzi mikroregionu Vlastimil Štiler, starosta Slabec, kde by měla jedna z čistíren odpadních vod a také kanalizační síť vyrůst. Zároveň však ještě podotkl, že obec by ani na takovouto spoluúčast neměla.

„Jedná se sice o šibeniční termín, ale jsem pro zmíněnou první variantu. Ať čistírny stojí co nejdříve, navíc to rozfázování by se také prodražilo," poznamenal František Závora, starosta obce Všetaty.

O tom, že starostové členských obcích mikroregionu Balkán, kde by měly nové čistírny vzniknout, se vrhají do projektu naplno, svědčí i to, že již mají za sebou jednání na Státním fondu životního prostředí.

„Na základě předběžných informací, že jsme obdrželi dotaci na projekt čistíren a kanalizace, jsem sjednal schůzku na Státním fondu životního prostředí. Starostové se tak mohli zeptat přímo na věci, které jim nebyly jasné," sdělil Pavel Souček, předseda mikroregionu Balkán.

Mimo další povinnosti již začne vybírat mikroregion Balkán finanční ústavy kvůli nutné spoluúčasti, která bude formou úvěru. Obce se tak na několik let zadluží. Ale jak již v minulosti řekl předseda mikroregionu, zákony o skladování fekálií budou čím dál přísnější a doba, kdy se budou muset vyvážet přímo a jen do čističek odpadních vod, je nevyhnutelná a blíží se mílovými kroky. A takováto šance v podobě dotace by se nemusela opakovat.

Již brzy začnou starostové dotčených obcí řešit také přípojky k chystané kanalizační síti. „Nejprve se musí ale promluvit s lidmi, zajistit smlouvy o smlouvě budoucí a podobně," připomněl Milan Rohla, místostarosta Slabec. Občané tak budou moci zvážit, jestli využijí nabídky od vedení mikroregionu, že úřední formality ohledně přípojky jim zajistí za poplatek okolo jednoho tisíce korun stanovená firma, a nebo si vše zařídí po své linii.

Nové čistírny odpadních vod a kanalizační sítě by měly vzniknout v obci Všetaty, Slabce, Panoší Újezd, Hřebečníky a Krakov. Sloužit budou i pro okolní malé obce.

„Mikroregion na projekt získal dotaci ve výši sto osmdesát dva miliony korun, z čehož máme radost," řekl po zveřejnění informací o přidělení dotace Pavel Souček, předseda mikroregionu Balkán. Ten zároveň podotkl, že mikroregion Balkán obdržel dotaci ve výši devadesát procent a spoluúčast obcí bude okolo deseti procent.

Po téměř půldruhém roce se tak Balkánští dočkali. Žádost o dotaci podával předseda mikroregionu Balkán na přelomu července a srpna v roce 2012. Původní termín, kdy se měli žadatelé o přidělení či zamítnutí dotace ze Státního fondu životního prostředí dozvědět, byl listopad téhož roku. Postupně se termíny přesouvaly. Nyní je už rozhodnuto a vše stvrzené. „Sedmnáctého dubna jsme obdrželi potvrzení o přidělení dotace s rozhodnutím ministra," dodal předseda mikroregionu Pavel Souček.