Prvním místem v krajské soutěži v recitaci se může pochlubit jedenáctiletá Barbora Svobodová z Rakovníka. Poté co v okresním kole, které se konalo v domě dětí a mládeže, skončila na prvním místě, svůj talent obhájila i v Kolíně. Poprosili jsme Barču o krátký rozhovor.

Mohla by si nám říci něco o sobě?
Chodím na druhou základní školu v Rakovníku. Mám ráda zvířata a hlavně pejsky. Dokonce mám jednoho doma, Maltézského psíka. Samozřejmě ráda recituji a jinak se věnuji hře na klavír a chodím na pohybové kroužky.

Co by si chtěla dělat v budoucnu?
Ráda bych zůstala u té recitace a hře na klavír. Povoláním bych chtěla být lékařka.

Jak se ti líbilo na soutěži v Kolíně?
Bylo to tam moc hezký. Konalo se to v malé místnosti, takže tam byl klid. Ostatní soutěžící recitovali moc hezky.

Už jsi byla někdy na podobné soutěži?
V minulém roce jsem byla v té samé soutěži. To jsem ale nepostoupila. Dostala jsem akorát cenu poroty.

Co si recitovala?
Recitovala jsem báseň od Miloše Macourka Krocan.

Proč jsi zvolila právě tuto báseň?
Protože je vtipná. (smích)

Přijel tě na soutěž někdo podpořit?
Ano. Měla jsem sebou taťku a paní učitelku.

Měla jsi při vystoupení trému?
Trému jsem ani moc neměla. Už jsem kolikrát vystupovala, takže mi to nevadilo.

Jak na to reagovalo okolí, když zjistilo, že jsi vyhrála? Byla nějaká oslava?
(smích) S rodiči jsem to oslavila. Všichni byli nadšení. I paní učitelka Mikesková, která mě učí přednes a paní učitelka Krtičková z dramatického kroužku.

A co spolužáci ve škole?
Když jsem přišla, tak mi všichni tleskali. (smích)

Když tě tak baví ta recitace, nepřemýšlela jsi o tom, že by si složila nějakou vlastní básničku?
Jednou jsem psala básničku s kamarádkou, ale věnovat bych se tomu nechtěla. Spíš mě baví ty básně přednášet.

Všichni budeme držet Báře palce, aby se v národním kole soutěže umístila na co nejvyšším místě. :)