Dříve se věřilo, že vykvetlá barborka znamená svatbu v domě. Proto měla hlavně svobodná děvčata v tento den napilno. Proutky dávala do vody a nechávala je většinou ve chlévě, kde byla nejstálejší teplota. Ještě k tomu, pro větší účinek, je postříkala vodou z úst, která měla vhodnou teplotu.

Pokud větvička vykvetla na Štědrý den, její majitelka v příštím roce mohla doufat, že se vdá. Pokud vykvetla na Nový rok, přinášelo to štěstí v domě po celý rok.

Podle lidové tradice tento den hlavně v 19. a na začátku 20. století obcházeli navečer dům od domu živé „barborky“. Byly to ženy bíle zahalené, v dobových spodničkách, s plachetkami přes hlavu. Vešly tiše, bez pozvání, s metličkou v ruce k vyšlehání nezbedníků. Přinášely košík s drobnými pamlsky. Přicházely samostatně, nebo ve dvojicích. Někde se objevovala černá a bílá barbora.