A tak se návštěvníci Rozvědčíka nechali vyprávěním Františka Povolného unášet proti proudu řeky do minulosti, kdy v roce 1897 Julie a Josef Fraňkovi přivedli v Nezabudicích Jaroslava na svět, jak chodil do křivoklátské měšťanky a vyučil se zámečníkem a osmnáctiletý narukoval do I. světové války. Tam brzy přeběhl k 1. československé brigádě generála Rudolfa Medka, který později jako spisovatel ve svých legionářských pamětech píše o Fraňkově hrdinství. Nezabudický rozvědčík byl u Zborova zraněn a do roku 1919 strávil čas ve francouzské nemocnici v Saigonu.

Po návratu k Berounce postavil v roce 1935 Hostinec U Rozvědčíka, koupil si motocykl, podruhé se oženil v roce 1936 s krásnou Toničkou, která setrvala U Rozvědčíka až do své smrti v roce 1981. Po vyhlášení Protektorátu Franěk zorganizoval odbojovou skupinu, sháněl zbraně a pašoval je v sudech na pivo. Poprvé byl zatčen a propuštěn českými četníky, podruhé si pro něj na Rozvědčík přišlo gestapo, do třetice byl v lednu 1941 uvězněn a po dvou a půl letech byl 1. července 1943 v Berlíně popraven.

Kromě několika osobních věcí po něm zbyl legendární dopis jeho ženě Tánině, tajemný vyšívaný kapesník Skřivánčího údolí s údajně vyznačenými úkryty zbraní a hostinec U Rozvědčíka. Ota Pavel o něm píše: „Bezvadný chlap Jarka Franěk… celý život zůstal srdcem rozvědčíkem, až mu Němci to srdce zabili za války ve věznici Plötzensee…“

V roce 1979 natočil režisér Karel Kachyňa film Zlatí úhoři, kde rozvědčíka Fraňka hraje Alois Švehlík a jehož premiéru ve Skryjích ještě věrná Tonička stihla vidět. Následujícího snímku Smrt krásných srnců s Radoslavem Brzobohatým už se nedočkala…

V roce 1945 sice prezident Edvard Beneš ocenil Jaroslava Fraňka in memoriam Československým válečným křížem 1939, ale už po roce 1948 připravil komunistický režim paní Fraňkové jako živnostnici těžké chvíle včetně odepření důchodu jako válečné vdově. Až 1. července 1997 byla U Rozvědčíka umístěna pamětní deska, téhož roku i na jeho rodném domě č.p. 25 v Nezabudicích. O rok později pak byla otevřena v Nezabudicích Pamětní síň Jaroslava Fraňka.

„Každý národ potřebuje kromě buřtů a piva i své legendy. Tou nejen nezabudickou je Jaroslav Franěk, člověk, který se narodil v předminulém století, prožil své osudy v minulém a připomíná se i v současnosti. Legendární rozvědčík Jaroslav Franěk se nikdy nevzdal a nezradil,“ zazněla závěrem slova Františka Povolného U Rozvědčíka blízko Skřivánčího údolí, které statečný Jaroslav Franěk tolik miloval a kam se tolik toužil z nacistické věznice ke všem milým vrátit.