Úkolem studentů bylo postavit model auta na kombinovaný bateriovodíkový pohon s dálkovým ovládáním a uspět s ním v šestihodinovém závodu na stometrovém okruhu plném terénních překážek a dalších záludností. Právě v tomto závodu vybojovali druhé místo mezi devatenácti týmy z celé republiky.

Marku Kubičkovi se podařilo najet sedm set jedenáct kol, to bylo jen dvacet za vítězem z Třineckých železáren. Soutěž se jela v Praze-Dejvicích v areálu českých vysokých škol na Stavební fakultě. Téměř celý závod odřídil Marek Kubička, Tomáš Rampas, a Adam Lauber zajišťovali servis.

První místo získali za úsporu energie modelu auta a za originalitu řešení pohonu vozidla. Ještě před závodem totiž museli studenti automobil sestavit. Dostali do ruky stavebnici jen se základními parametry.

„Dále jsme dostali pokyny, co můžeme upravit a co ne. Auto jsme upravovali, aby mělo co nejmenší tření a co nejnižší odběr energie. Stavěli jsme ho tedy tak, aby mohlo mít co nejslabší motor s co nejnižší spotřebou," popisoval Adam Lauber.

Úplná pravidla se dozvěděli až měsíc a půl před závodem.

„Měli jsme to docela našlapané, protože jsme dlouho nevěděli, co vše na tom upravit a jak. Auto je hodně pozměněné. Původní mělo náhon a odpružení na všechna čtyři kola, diferenciály. To vše jsme museli odpojit. Čekali jsme, zda budeme moci předělat celou zadní nápravu, nebo jestli musíme použít tu ze stavebnice. Úprava zadní nápravy byla nakonec povolena, takže jsme dělali novou," popisuje Václav Doubrava, vedoucí odborného výcviku.

Tisk na 3D tiskárně

Studenti se scházeli jednou až dvakrát týdně. Nápady na konstrukční řešení modelovali ve 3D programu a tiskli na 3D tiskárně. Nové součástky pokaždé namontovali do auta a odzkoušeli na dráze.

Marek Kubička měřil a počítal úsporu energie. „O testovací jízdy jsme najeli kolem dvě stě kilometrů," podotkl.

Auto muselo mít kromě úsporného provozu také pevnou konstrukci, aby vydrželo tolik kilometrů. Samotný závod jelo všech devatenáct strojů naráz. Často se zastavovaly a převracely. To pak zasahovali pomocníci. Auta rychle rovnali ve směru jízdy, aby mohla jet dál.

„Zkraje nás někdo naboural, takže se utrhla celá zadní náprava. Podruhé vyskakovala hřídel v převodovce. Měnili jsme celý motor. To způsobilo velkou ztrátu, takže jsme jeli z posledního místa. Ztrátu jsme stáhli až na podruhé," říká Adam Lauber.

Soutěže se studenti rakovnické průmyslovky zúčastnili podruhé. Dostali se dokonce i před tým mladoboleslavské škodovky. Závodit budou i příští rok, protože skončili do třetího místa a tak mají zaplacené startovné.¨

Už nyní přemýšlejí, jak vylepšit na autě nedostatky, které se ukázaly během závodu.

„Tentokrát si snad přivezeme první místo. Můžeme pak postoupit do mezinárodního závodu. Ten se letos jede v Německu," plánují kluci

„Smysl celé soutěže je v tom, aby si něco vymysleli, sestrojili a skutečně postavili. Je dobré, když vidí konkrétní výsledek," vysvětlil Václav Doubrava.