Ke sportu ji vedl odmala její otec, sám aktivní sportovec. „V dětství jsem závodně plavala. Nebyla jsem žádný reprezentant, ale na okresní a krajskou úroveň to stačilo. Poté, když jsem měla děti, jsem naučila plavat i je. Stejně tak vnoučata,“ vypráví Šárka Malá.

Její dědeček, kterému se neřeklo jinak, než táta Hercik, jezdil s dětmi na tábory, byl sokolským pracovníkem, trenérem a učitelem. „Táta totéž a později i já jsme to převzali. Byla doba, kdy byl Sokol potlačen, ale my jsme chtěli, aby se děti hýbaly a my s nimi a tak jsme pokračovali i ve spartakiádách,“ vzpomíná.

Po sametové revoluci se stala jejím druhým domovem rakovnická sokolovna. Sokolskou legitimaci má téměř tři desetiletí. Vede lekce rodičů a dětí, předškoláků a nejmladších žáků, žactva, mažoretek a cvičí rovněž se seniory. Vedle toho vystupuje v oddílu mažoretek No limits, kam chodí jak ženy středního věku, tak i seniorky. „Nejmladším je přes čtyřicet, nejstarší jsem já a pravidelně jezdíme vystupovat do Františkových Lázní nebo na Kmochův Kolín,“ podotkla náčelnice.

Šárka Malá je sportovkyní tělem i duší. A sportuje i se svým osmdesátiletým druhem, bývalým desetibojařem. Jejich život je tedy zcela spojen se sportem a zdravým životním stylem. „Každý den začínám studenou sprchou a kromě středy, kdy mám volno, pořád něco dělám. Můj druh i přes jeho vyšší věk se mnou pravidelně jezdí na kole, plave, také se mnou cvičí. Moc ho odpočívat nenechám, musí se hýbat,“ zdůraznila.

Sport je jejím zájmem, ale rozhodně ne jediným. Má ráda i na první pohled klidnější činnost – pěstování květin. „Mám velkou radost z toho, když rostou a kvetou,“ dodala Šárka Malá.