Každý, kdo sem přišel, mohl získat nějaký pěkný kousek do své sbírky, nebo se jen tak pokochat, a také si zavzpomínat. To, když se zadíval na pivní etikety třeba ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Patřily sice už k historickým, ale mezi sběrateli zatím nejsou příliš ceněny, jak potvrdil i předseda Klubu sběratelů pivních etiket Ladislav Engelthaler: „Etiket z téhle doby je pořád mezi lidmi mnoho. Tenkrát pivo vařily velké národní podniky a ty vydávaly také obrovské série. Cenné etikety jsou pro sběratele až ty předválečné a starší."

A zrovna takový kousek se v Rakovníku objevil. Označoval kdysi pivo z rakovnického pivovaru a to Rakovnický břežňák. Ladislavu Engelthalerovi ho přinesl kamarád i s lahví, kterou rozbitou našel na smetišti.

„Lahev se našla v Rakovníku. Kamarád si na mě vzpomněl, že etikety sbírám, tak mi ji donesl. Mám tady kopii té etikety. Je na ní bohužel utržený roh. Z které doby přesně je, to bohužel nevím. Ale odhaduji, že z roku osmnáct set a něco," uvažoval Ladislav Engethaler. A za chvíli se ukázalo, jak jsou taková setkání sběratelů důležitá. Do Rakovníka totiž přijel Antonín Tupý z Ústí nad Labem a tu samou originální etiketu z našeho místního pivovaru měl sebou. Byla krásně bílá. „Je z roku 1890. Kde jsem ji tenkrát sehnal, to už si bohužel nepamatuji. Mám ji asi čtyřicet let. Etikety sbírám od roku 1964," zkonstatoval Antonín Tupý.

Setkání sběratelů pivovarských suvenýrů uspořádali členové Klubu sběratelů pivních suvenýrů Rakovník. Tato akce se stala po letech už tradiční a má svá zaběhnutá pravidla. V kulturním centru začíná už v sedm hodin ráno, to aby ti, co přijíždějí třeba vlakem z větší dálky, nemuseli čekat někde venku. Setkání si nenechali ujít sběratelé z Jirkova, Ústí nad Labem, Kladna, Berouna, Prahy, kteří se už většinou znají.

A už kolem osmé bylo v sále pěkně živo. Sběratelé oceňují dostatečně velké prostory i stoly, na které si mohou své poklady pěkně rozložit, což na jiných místech pokaždé nejde. Nejvíce na stolech převažovaly pivní etikety, za nimi hned byly tácky a v kurzu začínají být zátky, neboli korunkové uzávěry. Nejlepší jsou nové, nepoužité, protože se pokaždé nepodaří dobře otevřít a bývají zlomené. Mezi etiketami se hodně objevují minipivovary se samolepkami.

„To už je trochu finančně náročnější. Dají se sehnat až za patnáct až dvacet korun, kdežto ty papírové obyčejné za tři až pět," zkonstatoval Engelthaler. I když jsou na první pohled stejné, najdete na nich rozdíly, mají jiná čísla, nebo lesklý či matný papír. To vše se ve sbírce počítá. Sběratelé také koukají po nových pivech. Pokud není zbytí, etiketu z lahve odmočí.

Klub sběratelů pivních suvenýrů byl založen v roce 1971. „Dříve jsme si nechávali dělat při výročí klubu přetisky na etikety. Dnes ale už nemají pivovary zájem. Místní pivovar nám alespoň poskytuje ceny do tomboly," popisoval Ladislav Engelthaler, který dělá předsedu Klubu sběratelů pivních suvenýrů už šestnáct let.

Za tu dobu členové klubu už bohužel pomalu ubývají. „Teď je nás už jen třináct. Někteří už bohužel zemřeli. Někteří, co chtěli začít, raději od toho upustili, protože sběratelství dnes je finančně náročné," zkonstatoval Ladislav Engelthaler.