Ten spolu s přítomnou vedoucí Státního okresního archivu Rakovník Renatou Mayerovou studenty rakovnického gymnázia seznámil především s obdobím před rokem 1989 pro pochopení, proč k listopadovým a prosincovým událostem vůbec došlo.

Libor Svoboda například studentům vysvětlil, jak byl svět rozdělen po 2. světové válce, zmínil několik zásadních pojmů a událostí, jako politické procesy v padesátých letech, vpád vojsk zemí Varšavské smlouvy v následující dekádě, pojmy jako Charta 77, samizdat a podobně. V souvislosti s blížícími se společenskými změnami pak upozornil na lehké uvolňování režimu s příkladem, kdy v osmdesátých letech byly opět vysílány některé filmy, které ležely od šedesátých let v trezoru a neopomenul ani zmínit větší množství nově vznikajících nezávislých hnutí. „Existovalo například i hnutí České děti, které založil Petr Placák. Toto hnutí chtělo nastolit opět monarchii. Českému království by tak mohl vládnout třeba Karel Schwarzenberg. Řada z tehdejších iniciativ byla zahrnuta do Občanského fóra, které v listopadu začalo vyjednávat s do té doby vládnoucí komunistickou stranou,“ sdělil Libor Svoboda.

Historik Ústavu pro studium totalitních režimů poukázal i na tehdejší neschopnost komunistického aparátu, kdy tehdejší tajemníci OV KSČ absolutně nedokázali reagovat na listopadové změny. Dále Libor Svoboda nastínil i vývoj po vzniku ČSFR a během besedy vedl se studenty i občasný dialog.