Velkorysý dar od klientů a personálu Domova pro seniory v Novém Strašecí.

Ředitelka domova Miluše Jůnová a její zástupce Bohumil Knobloch vysvětlili: „Letošní rok patřil mezi ty roky, ve kterých naši republiku postihly rozsáhlé povodně. Stejně jako desítky a stovky dalších rodin, patří i vaše rodina mezi ty, pro které povodně znamenaly zásah do jejich soukromí, běžného života a přinesly spoustu starostí. Když jsme pročítali v novinách články o následcích povodní pro postižené lidi, rozhodli jsme se nestát stranou a snažit se pomoci těm nejpotřebnějším."

A tak vznikla sbírka, jejíž výtěžek se manželé z obce Hřebečníky nejprve zdráhali přijmout. „Jste strašně hodní, ale je nám trapné přijímat peníze od seniorů, kteří sami nemají dost finančních prostředků." Částku ale nakonec přece jen s díky přijali. To poté, co Miluše Jůnová zdůraznila: „Víme od pana starosty pana Bohuslava Řezníčka, jaké škody vám voda způsobila. Proto jsme se rozhodli výtěžek z naší sbírky věnovat právě vám. Myslíme, že naše pomoc bude na správné adrese. Výtěžek naší sbírky je malé vyjádření naší lidské účasti ve vaší situaci."

 Domov pro seniory v Novém Strašecí hledal zejména rodinu s dětmi. Nakonec padla volba právě na šestičlennou rodinu Černohorských. Alena a Miloš totiž vychovali a ještě vychovávají: tři dcery a syna. Nejmladší dceři je pět let a nejstarší čtyřiadvacet. „Pak máme ještě dvaadvacetiletého syna a šestnáctiletou dceru," doplnila paní Alena.

Záplavová vlna, která se přelila přes místní rybník, prý dorazila do jejich domova velice rychle. „Nešlo vůbec nic dělat. Podlaha je poničená, řada věcí namočená. Třeba sedačka, skříně. Nic podobného jsme tady nezažili," popsali manželé.
„Chtěli bychom vám popřát, aby se vaše rodina co nejdříve s následky povodně vyrovnala, abyste byli zdraví, a aby se váš život co nejdříve vrátil do normálního stavu. To vám přejí ze srdce všichni klienti a zaměstnanci Domova seniorů Nové Strašecí," popřáli ještě Miluše Jůnová, Emílie Krejčová a Bohumil Knobloch.

Starosta Bohuslav Řezníček konstatoval: „Je to pěkné, že lidé, kteří sami obrací před vydáním každou korunu, ještě hledají možnosti, jak pomoci jiným."

A stále ještě viditelně dojatý pan Miloš Černohorský ještě zástupcům Domova nabídl: „ Jsem zedník a rád bych Domovu na oplátku také nějak pomohl, kdyby bylo třeba." 

„Myslíme, že nejvíce by naše klienty potěšilo, kdybyste se na ně vy všichni někdy přijeli podívat," nabídla v závěru setkání Miluše Jůnová a paní Emílie přitakala:" To by bylo moc pěkné. A vezměte určitě s sebou i tu nejmenší Adélku i s tím malým pejskem."