Učitel Ondřej Matyska, který výstavu zahájil, připomněl, že první myšlenka k její realizaci vznikla v souvislosti s 80. výročím od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Snažili jsme se k tomuto tématu najít stejně zásadní činy, které se tehdy odehrály v našem regionu. A narazili jsme na odbojovou činnost bratrů Mikšových. Je důležité připomínat si významné činy všech, kteří se zásadně zasloužili o naši samostatnost,“ konstatoval Matyska.

Na výstavě se podíleli žáci, kteří se v rámci historického kroužku zabývali vyhledáváním informací spojených s tématem. Státní okresní archiv v Rakovníku pod vedením Renaty Mayerové pak poskytl historicky podložené informace. Ředitel školy Karel Folber poděkoval i učitelce Evě Janotové, která v posledních letech organizovala několik výstav, například ke třicátému výročí od sametové revoluce či k výročí vzniku samostatného Československa.

Na zahájení výstavy byl přítomen i zástupce Muzea Policie René Černý, který obohatil program o besedu, připomínající význam československých parašutistů v odboji. Do expozice navíc přispěl zajímavými materiály, podobně jako Jiří Svoboda sbírkou exponátů včetně vojenských uniforem nebo Josef Kubař, který ji doplnil padákem.

Na výstavě se podílel i Prapor podpory nasaditelných sil v Rakovníku, který představil vlastní historii i současný stav kasáren ve městě. Místní knihovna pak zapůjčila výstavní panely a skříňky.

V rámci besed vystoupí v dalších dnech například Václav Krůta či Tomáš Bednařík, kteří přiblíží historii doby, jíž se výstava věnuje.

Z historie

Parašutisté z výsadku BIOSCOP, BIVOUAC a STEEL byli vysazení v noci ze 27. na 28. dubna 1942 poblíž velkostatku Požáry. Po dopadu svůj operační materiál ukryli do lesa. Příslušníci výsadků BIOSCOP a BIVOUAC měli provádět sabotážní a destrukční akce na Moravě, kromě jiného v oblasti vsetínské zbrojovky, nebo vyřadit z provozu teplárnu a elektrárnu v Brně na Špitálce.

Ukrytou vysílačku však mezitím náhodou objevili místní sedláci. Nález nahlásili četnické stanici v Křivoklátě, která uvědomila kladenské gestapo. To přikázalo četníkům místo nálezu v polích střežit.

Nic netušící Arnošt Mikš se pokusil společně s Josefem Kusým v noci 30. dubna 1942 vysílačku vyzvednout, ale při střetu s četníky jednoho z nich zastřelil a druhého těžce zranil, umožnil Kusému uniknout, ale sám zraněný spáchal na místě sebevraždu. Po následném vyšetřování byli Němci nemilosrdní. V odvetě v pražských Kobylisích zastřelili oba Arnoštovy mladší bratry Františka a Antonína, popraven byl i Josef Kusý.

Odvážnému vojákovi a výsadkáři z Anglie Arnoštu Mikšovi byl v roce 1945 udělen in memoriam Československý válečný kříž 1939. Obec Baráčníků v Městečku pak o rok později 1. května přímo v Požárech připomněla tyto válečné události Pomníkem Arnošta Mikše.