Obrovské kaluže černé vody, bláto a už jenom zvláštní klid po bouři, to bylo vše, co zůstalo po nočním požáru chmelové sušárny ve Mšeci.

Ohnivý kohout se do sušárny chmele zakousl zhruba kolem desáté hodiny večerní. Usušený chmel vzplál jako papír. Silný, mohutný vítr, který v tu dobu foukal, v okamžiku rozdmýchal oheň, takže to vypadalo, jako by nad sušárnou krožil mohutný ohnivý drak. Ze střechy odletovaly kusy eternitu. Asi tak pětadvacet minut, během kterých přijeli první hasiči, se zdálo v tu chvíli nekonečných.

Sušiči vzali nohy na ramena a okamžitě vyběhli ven. Měli velké štěstí, protože se požár šířil velmi rychle. Díky své duchapřítomnosti vyvázli se zdravou kůží. Nikdo neutrpěl ani oděrku. Bohužel, uvnitř nechali veškeré osobní věci, doklady, mobily, klíče. Automobily zaparkované u sušárny musely být rychle odtaženy pryč.

Jednatel společnosti Agro Mšec Miloš Hejda hrůznou událost komentoval: „Viděl jsem hořet několik sušáren, ale tohle jsem ještě nezažil. Šlo to tak rychle. Bohužel, sušárna byla plná, doslova nacpaná chmelem, protože nám zároveň sloužila jako sklad. Zrovna včera jsme začali šlapat první chmel, abychom alespoň zčásti uvolnili skladovací prostory.“

Agro Mšec pěstuje chmel na sto třiceti hektarech. Ve středu měli pod střechou zhruba devadesát procent ploch. Mají v provozu dvě pásové sušárny, ale hlavní gro sušení úrody bylo právě na komorové sušárně. Protože v ní chmel skladovali a lisovali ho až po sezóně, se sušárnou lehla popelem více jak polovina úrody.

Zbytek chmele, který musí ještě očesat, už Mšečtí zvládnou dosušit vlastními silami, tedy na pásových sušárnách. Kvůli tomu ale zastavili dvě česačky, protože by chmel nestačili průběžně sušit. To prodlouží už tak dlouhou sklizeň o tři až čtyři dny. Naštěstí se to nijak neprojevuje na zdravotním stavu chmele, protože ho chmelaři ještě před sklizní stačili včas ošetřit.

„Prodloužení sklizně už nějak zvládneme, hlavně, že se nikomu nic nestalo,“ uzavřel Hejda.