Kliknutím zvětšíteJiž dvanáct let zpívá a hraje na kytaru ve známé dívčí pop-rockové skupině The Apples. Kromě toho vyučuje zpěv a hru na kytaru v pražské Základní škole Duhovka, která vyznává Montessori filozofii a působí také v Cool Music s.r.o. V neposlední řadě se ještě věnuje produkci a dramaturgii. Některé činnosti musela přerušit, jiné omezit, přesto se se současnou situací snaží vypořádat. „Je to zvláštní doba, ale třeba si opět začneme vážit běžných věcí – jen si tak zajít na koncert a sejít se spolu. Snažím se na tom hledat to pozitivní,“ říká.
Již několik let působíte v Základní škole Duhovka, kde se děti rozvíjí nenásilně a jdou si svou vlastní cestou. Jak se vám tam líbí?
Moc, je mi to hrozně blízké a je mi líto, že jsem něčím takovým neprošla i já, když jsem vyrůstala. Nechci hanit běžné školy, ale je to zkrátka jiné. Dáváte dětem prostor v růstu a nenutíte je dělat to, to a to. Snažím se v nich vzbudit zájem o hudbu a objevit hudební nadání.
Je vidět, že vás to opravdu baví…
Určitě, vedle toho dělám i produkci a dramaturgii a tak jsem ráda mezi dětmi, protože jsou jiné, dají vám zpětnou vazbu. I pro mě je to dobrá škola, děti jsou zde zvyklé si říci, co je zajímá, což v normální škole není. Tam děti sedí a vlastně často ani neví, co mají rády.
Letos vás stejně jako jiné školy zasáhla distanční výuka, jak se s ní srovnáváte?
Řekli jsme si, že se budeme věnovat teorii, budeme dělat muzikoterapii s nějakými nástroji. Běžně se teorii tolik nevěnujeme, protože děti baví víc praxe, tak jsme si řekli, že na ni bude alespoň příležitost. Dělali jsme i online lekce, takže nějak si s tím poradíme. Ale děti se samozřejmě těší na zpívání.
Kulturu koronavirová opatření ovlivnila opravdu hodně. Museli jste zrušit i festival Mezi ploty, kde máte na starost dramaturgii a produkci.
Udělali jsme nakonec alespoň online přenos a i za něj jsme byli rádi, ale doufáme, že příští rok už proběhne klasicky. Samozřejmě na můj obor má tato situace velký vliv, člověk si opravdu nemůže nic naplánovat, protože neví, co přijde, ale musíme se nějak přizpůsobit. Nebudu sedět doma a nadávat, to mi nepřijde jako řešení, musím něco dělat. Myslím si, že každého to nějakým způsobem poznamenalo i v osobním životě. Zavřeli mu něco, kam byl zvyklý chodit a teď to prostě nejde. Třeba si opět začneme vážit běžných věcí – jen si tak zajít na koncert a sejít se spolu.
Předpokládám, že už jste opět natěšená, až si zahrajete se svojí kapelou?
Všichni se samozřejmě těšíme, až nám zase dovolí koncertovat. S holkami jsme si řekly, že si uděláme zkoušku bez zpěvu, člověk si z toho musí udělat srandu. Ale hlavně ať jsme všichni zdraví, zase to nechci zpochybňovat.
V kapele The Apples hrajete již dvanáct let, zažila jste s ní několik vystoupení před televizními kamerami včetně soutěže Československo má talent, měly jste turné i s Chrisem Normanem, ex-členem legendární formace Smokie. Máte ještě nějaké další sny?
Budu ráda, když nám s holkami hraní vydrží co nejdéle. Naším nejbližším snem je, aby se nám opět rozjely koncerty, pokud možno v co nejbližším časovém horizontu. Doufám, že budeme opět hrát a zároveň budu hrozně ráda, když budu mít svoji agenturu společně s kolegyní Evou Klein, budu i nadále učit v hudební škole, to by bylo moc fajn. Tato kombinace, která souvisí s rozvojem hudby, mě opravdu baví.
Jak vlastně relaxujete kromě toho, že si občas zabrnkáte na kytaru se svým otcem, rovněž velmi dobrým kytaristou, který vás vlastně k hraní přivedl?
Je pravda, že kytara je u nás hlavní téma a i když není už tolik času co dříve, pořád si spolu někdy zahrajeme. Také se snažím sportovat, ale vzhledem k tomu, že jsem pořád v zápřahu a věnuji se hudbě ze všech možných úhlů, je pro mě relax i to, že jsem v klidu a pustím si nějaký pěkný film, což se ale nestává moc často (dodává s úsměvem).
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
