„Začali jsme 19. srpna odpoledne a česat budeme ještě tak týden," potvrdil v úterý odpoledne chmelař Zem Investu Mutějovice Jan Soukup a pokračoval: „Zbývá nám zhruba 13 hektarů vzrostlých chmelnic a 9 hektarů výsazu, který je letos k česání. Chmelu letos pomohly srážky, které spadly po suchém jaru, kdy jsme asi tři týdny zalévali výsazy, včas. U nás zapršelo už koncem května asi 30 milimetrů. 
V červnu i červenci spadlo přes sto milimetrů srážek. 
S loňským rokem se to vůbec nedá srovnávat."

Celkem tu mají 86 hektarů chmelnic. Zvládnout to musí tři česačky, jedna komorová a jedna pásová sušárna a celkem zhruba 90 lidí. Ti na česačce pracují na dvě dvanáctihodinové směny s hodinovou přestávkou na jídlo a na údržbu česaček.

Rostliny mají i zde silný habitus, jsou hodně narostlé, olistěné, s dlouhými větvemi. Hlávky jsou husté, často ale vysoko nasazené. Do česaček přichází velké množství hmoty, a proto „jedou" mnohdy až na poloviční výkon.

Dlouhá sklizeň znamená větší starost s udržením dobrého zdravotního stavu rostlin. Stále více se objevuje perenospora. Navíc 
v horkém počasí a teplotách nad třicet stupňů rostliny prosychají už na chmelnici a na česačky se dostávají zvadlé. „Každý den je znát. Žateckému poloranému červeňáku, kterého máme většinu, dlouhá sklizeň nevyhovuje. Přesto bych řekl, že jsou teď hlávky více uzavřené než na začátku sklizně a méně jich létá do odpadu," poznamenal Jan Soukup, který dělá chmelaře od sedmdesátých let. Pamatuje sklizeň dlouhou sedmadvacet i osmadvacet dní. „Jednou se dokonce česalo i třiatřicet dní. Ale to jsme začali česat pár dní předem na jednu česačku 
s domácími zaměstnanci padlé chmelnice.

Pak přijeli brigádníci a rozjely se hlavní chmele," vybavil si Soukup. Dlouhá sklizeň dělá chmelařům starosti s brigádníky. Ti většinou počítají nejvíce tak s třemi týdny, na které si i vybírají dovolenou. Déle se tedy zdržet nemohou. Hlavní brigádníci ze Slovenska odjedou autobusem v neděli. Do tří hodin odpoledne budou ještě pracovat a v šest odjíždějí. Jezdí sem od sedmdesátých let. Dříve sem jezdili pořád ti stejní. Teď s přibývající prací i na Slovensku se hodně vystřídali. „Počítáme, že plodné chmelnice dočešeme v neděli a zbudou nám jen výsazy, pojedeme asi jen na jednu česačku," plánoval Soukup.

Obsah alfa hořkých kyselin vychází letos dobře: tři, čtyři i pět procent. Výnos se na jednotlivých chmelnicích liší, ale celkem to vypadá na více jak patnáct metráků 
z hektaru.

Už druhým rokem v Mutějovicích na česačkách zkoušejí novinku. Chmel ze dvou česaček LČH 6 je za dočesávači svedený do jednoho vzduchového čističe. Odtud chmel putuje dál na překulovače, takže funguje jedno čistící zařízení pro dvě česačky pod jednou střechou. Dál chmel pokračuje do zásobníku, odkud se převáží do zásobníku na sušárně. Z něj sušiči nasýpají chmel podle potřeby, tím odpadá žokování a převážení žoků a ušetří pracovníky. Protože vzduchové čištění nebylo dokonalé, část chmele z něj jde pasem za dočesávač přes válečky, tím se dostane méně chmele do odpadu. „Novinku zkoušíme ve spolupráci 
s Chmelařstvím Družstvo Žatec. Chtěli jsme nahradit dvě česačky v havarijním stavu za jiné, proto jsme se rozhodli pro tento způsob čištění chmele," popsal vedoucí střediska Mutějovice Aleš Bičovský.