„Všem dětem se stýská, chtějí se vidět se svými kamarády, učitelkami a asistentkami. Náročné je to samozřejmě i pro rodiče,“ říká Ludvík Vožeh.

Forma vzdělání se neliší pouze podle druhu školy, věku či speciálních vzdělávacích potřeb dětí, ale i podle složení jednotlivých tříd. Záleží taky na tom, jaké mají děti ve svých rodinách k dispozici vybavení (počítač, tiskárna, chytrý telefon, telefon).

ON-LINE reportáž ke kornaviru najdete ZDE

„Například ve třídách ZŠ logopedické se ve dvou ročnících sešly děti, které lze všechny každý den vyučovat prostřednictvím skupinových videohovorů s využitím aplikací Skype nebo Zoom, žáci pátého ročníku se tak připravují i na přijímací zkoušky,“ přibližuje ředitel SŠ, ZŠ a MŠ, p. o. Rakovník.

V jiných třídách se uskutečňuje zadávání a odevzdávání úkolů prostřednictvím aplikace Bakaláři nebo s využitím e-mailu. K zadávání materiálů pro práci doma jsou využívány i webové stránky školy. Na nich mají děti k dispozici pracovní listy, které často vytvářejí sami učitelé „na míru“ konkrétních skupin žáků nebo i jednotlivců, odkazy na výukové aplikace, se kterými mohou procvičovat zadané úkoly, na další zdroje vztahující se k tématům, na vhodné pořady ČT edu.

Pro děti s těžším mentálním handicapem jsou největším přínosem videolekce, které učitelé a asistenti natáčejí a prostřednictvím například cloudového úložiště GoogleDisk je s rodiči dětí sdílejí. „Pro děti je radostí a velkou motivací, když vidí a slyší svého učitele a mají tak třeba možnost pokračovat alespoň částečně i doma s pomocí svých rodičů v některých obvyklých školních činnostech, jako jsou oblíbené písničky a říkadla doprovázená pohybem, cvičení grafomotoriky s říkankou,“ poukazuje Ludvík Vožeh.

Rodiče následně posílají učiteli zpět videa, jak děti doma s poskytnutými materiály nebo právě podle instruktážních videí a fotonávodů pracují. „S rodiči některých žáků jsme v kontaktu prostřednictvím telefonních hovorů a vytištěné materiály si pak rodiče vyzvedávají ve škole, posíláme je poštou nebo vozíme přímo do místa bydliště dětí,“ přibližuje ředitel.

Právě na komunikaci s rodiči klade škola největší důraz. „Snažíme se jim být oporou v jejich práci s dětmi. Ověřujeme si, že úkoly, které dětem různými způsoby zadáváme, jsou pro ně zvladatelné a pokud se vyskytne nějaký problém, hledáme cestu, jak úkol zadat jinak, tedy tak, aby byla práce s ním pro dítě atraktivní,“ vysvětluje Ludvík Vožeh.

Pedagogičtí pracovníci využívají jako komunikační kanál platformu Microsoft Teams, podobně jako v dalších školách, jejímž prostřednictvím sdílejí tipy na různé informační zdroje využitelné v distanční výuce, ale také uskutečňují různé hlasové hovory, videohovory či videokonfence. „Tímto způsobem proběhla například i čtvrtletní pedagogická rada,“ dodává ředitel.