I to byl důvod oslovit prezidenta festivalu Vladimíra Škrlanta.

Letos bylo rozhodnuto o komornější tváři festivalu. Co si máme pod tímto termínem představit? Co nás ve slabeckém parku čeká, koho z účinkujících jste vybrali a proč?
Po loňském dvoudenním maratónu, kdy se v rámci dvacátého ročníku festivalu představilo 21 účinkujících včetně jednoho zahraničního hosta, jsme se rozhodli zvolnit a vrátit se do dřívějších klidnějších festivalových dob, kdy se na pódiu střídalo méně interpretů. Proto jsme 21. ročníku přidali přízvisko „komornější". Letošní ročník bude jednodenní a bude zaměřen na vystoupení převážně regionálních kapel, z nichž se představí Hradní Duo, Žížeň Band a Rakovnickej potok, či kapel z regionů přilehlých – Gladly S.W., New Rebels, Náplava a Michal Tučný Revival. Ty pak doplní písničkář Jindra Kejak a ti, jež mnozí považují za legendy – Jitka Vrbová a skupina Pacifik. Nováčkem festivalu bude skupina Jen tak trio. Čeká nás tedy zhruba 10 hodin pohodové muziky.

Čím si myslíte, že je country festival ve Slabcích výjimečný? Co má navíc oproti jiným podobným festivalům? A proč by si lidé podle vašeho mínění měli najít čas dorazit na country, bluegrass a folk do Slabec i v letošním roce?
Domníváme se, že Dobře utajená country je oblíbená mezi návštěvníky a také mezi účinkujícími pro svoji atmosféru a prostředí, ve kterém se pořádá. Zámecká louka s výhledem na zámek sousedící přímo s překrásným zámeckým parkem, to je místo přímo magické. Pohodoví návštěvníci, kteří tomuto místu vdechnou skvělou atmosféru, obětaví pořadatelé, kteří se starají o klidný chod festivalu, a možnost pro návštěvníky setkat se s muzikanty v zákulisí festivalu, v tom tkví kouzlo tohoto festivalu, a proto se sem návštěvníci i interpreti rádi vracejí. Kdo si chce užít pohodový víkend spojený s folk, country a bluegrassem, může se o těchto slovech přesvědčit sám na nastávajícím ročníku, který se uskuteční 13.8.2016 ve Slabcích. Návštěvníci mají k dispozici v bezprostřední blízkosti areálu tábořiště, kde mohou pobýt od pátku do neděle.

Je něco, co vás zaskočilo během minulého ročníku?
Člověk by si řekl, že po tolika letech pořádání jej už nemůže zaskočit téměř nic, a přesto… vloni to bylo jednoznačně počasí. Pro většinu pořadatelů venkovních festivalů je počasí skoro noční můrou, i my si každoročně přáli, aby nepršelo, neboť přívalový déšť, který spláchl devátý ročník, kdy jsme se domnívali, že budeme muset festival předčasně ukončit, ale skvělí diváci, zvukař a muzikanti to nedopustili, nás každoročně strašil v hlavě. Vloni nás počasí poctilo opačným extrémem.
Na festivalový víkend vyšla snad největší vedra loňského léta, rtuť teploměru oba dny atakovala čtyřicítku a bylo jasné, že i přes známá jména interpretů se hodně jejich diváků uchýlí spíše k vodě než na festivalovou louku. Přesto návštěvníci dorazili a my před nimi i téměř po roce smekáme, že v té výhni onu výše popsanou skvělou atmosféru vytvořili a vedro vydrželi.

A potěšilo?
Jednoznačně, i když se budeme opakovat – skvělí návštěvníci.

Kolik lidí se na pořádání festivalu podílí?
Festivalové plány rozvíjíme ve dvou, mým výborným parťákem je Jirka Pergler. V mnoha věcech týkajících se organizace, propagace a financí mi pomáhá i má dcera Kateřina Svobodová a samozřejmě rodina. Festivalový víkend pak zabezpečuje zhruba 18 dobrovolných pořadatelů, kteří musejí areál připravit, tj. oplotit, vymezit místa pro parkování a táboření, rozmístit lavičky pro ZTP a postavit zázemí pro účinkující, poté celý festivalový den zabezpečit pokladny, parkoviště, starat se o pořádek v areálu a podobně a v neděli vše opět sbalit a uklidit, aby po nedělním obědě nebylo na zámecké louce poznat, že se zde předchozí den něco dělo.

Jak vypadá váš první den před jeho začátkem a po jeho skončení?
Den před začátkem festivalu je plný nervozity a očekávání, zda se dlouho připravovaná věc povede ke spokojenosti všech, především pak návštěvníků, protože jim je naše snažení určeno. Je to kolotoč telefonování a zařizování. Den po festivalu se dostaví většinou úleva, že se akce povedla, únava a otázka: bude ještě nějaké příště?