Povodí Vltavy představilo v úvodu letošního roku studii, kde počítá s vybudováním obří retenční nádrže právě v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (podle studie by měla být umístěna buď u Roztok u Křivoklátu, Branova, Nezabudic či Čertovy skály). Povodí Vltavy argumentuje s tím, že retenční nádrže zabrání škodám při povodních zejména na dolním toku Berounky. Retenční nádrž by se podle představitelů studie uzavřela jen při povodních, kdyby ale došlo k zatopení údolí řeky Berounky při maximální hladině až k Liblínu!

Turisté z vyhlídky u Kostelíka by se tak dívali místo na krásy přírody na zatopené údolí.

„Nesouhlasíme s tímto záměrem," řekl Rakovnickému deníku starosta městyse Slabce Vlastimil Štiller. „O vybudování přehrady se hovoří už dlouho, naštěstí k tomu nikdy nedošlo, je to hloupost. Voda by se měla regulovat na přítocích řeky. Jako zastupitelé jsme vyjádřili nesouhlas," poznamenal ještě starosta Vlastimil Štiller.

Proti výstavbě některé z nádrží brojí také Občanské sdružení Kostelík. „Sám důvod ochrany proti povodním je v případě přehrady poněkud problematický. Aby taková přehrada byla skutečně účinnou ochranou proti povodním, musela by být na začátku povodně poloprázdná, aby měla dostatečnou kapacitu. Jak nás ale přesvědčují statistiky, velké povodňové vlny přicházejí vždy jako vyvrcholení období srážek takže ještě před tím, než začne skutečná povodeň, je v korytech obvykle více vody a přehrada je tedy více méně plná. Proto v roce 2002 Prahu nemohly zachránit plné přehrady Orlík a Slapy na rozdíl od roku 1953, kdy byla právě dokončována a tudíž prázdná Slapská přehrada," píše se na oficiálních stránkách Občanského sdružení Kostelík.

Podle studie, kterou najdete na webových stránkách Povodí Vltavy, by například retenční hráz u Roztok na Křivoklátsku měla měřit okolo čtyřiceti metrů. Vodě by tak musely ustoupit nejen lidská obydlí, ale také řada kulturních a historických památek a řada míst z knih velmi známého spisovatele Oty Pavla, jako například Hostinec U Rozvědčíka. Voda by však postupovala i dále údolím Tyterského potoka, a to až k objektu Gypsárna. Vodní nádrž by sice byla po většinu času otevřená a voda by normálně protékala, jak tvrdí zpracovatelé, ale v případě povodní by se uzavřela. A postupně by se tak začala zatopovat údolí řeky. Nutné by tak bylo zbourat řadu staveb, ustoupit by musely chatové oblasti, rekreační střediska. V případě vybudování vodní nádrže u Roztok by to znamenalo zatopení chatové oblasti Višňová na levém břehu Berounky, pod vodou by byla z části také komunikace mezi obcemi Roztoky a Branov včetně údolí potoka Klučná. Zatopení by neunikl ani camp u Branova, ale také přívoz u Branova včetně lokality V Luhu.

Proti výstavbě retenční nádrže už vzniká oficiální petice, kterou budete moci podepsat na řadě míst Rakovnicka. Nyní již prostřednictvím mailu a také na sociální síti koluje sice odkaz na on-line petici, ale ta je téměř bezvýznamná. „Znění petice jsme si nechali právně posoudit, bohužel, je třeba konstatovat, že obsah jejího sdělení je vyjádřením subjektivních pocitů, nálad a neobsahuje konkrétní sdělení, které by mělo procesně právní váhu pro další jednání s úřady státní správy ani jednoznačně nevypovídá o tom, co by respondent jejím podpisem vlastně chtěl nebo nechtěl. Přesto vyzýváme veřejnost, aby i nadále tyto sympatie podepsáním předmětné petice vyjadřovala," nechal se slyšet Josef Král z občanské iniciativy Naše Berounka. Ten zároveň poznamenal, že již nyní občanská iniciativa připravuje petici, která bude v souladu s českou legislativou.