Miroslav Bobek tak zahájil další cyklus cestovatelských večerů v Pavlíkově, které se tu pravidelně uskutečňují díky nadšení Petra Nováka.

Obě slonice se v Praze už zabydlely a v této chvíli už mají slůňata. „Sloni na Srí Lance žijí většinou v národních parcích, občas i mimo ně. A jsou stále drženi na práci, stejně jako k rituálním účelům v různých chrámech. Srí Lanka měla dokonce i svého armádního slona. Jinak sloni se tam pohybují v kulturní krajině," začal své vyprávění Miroslav Bobek. Na Srí Lanku se obrátil krátce poté, co se stal ředitelem ZOO Praha. V té době tu byl sloninec ze sedmdesátých let s dvěma starými slonicemi. Když se podařilo zajistit vybudování nového slonince, ředitel se obrátil na obyvatele Srí Lanky, kteří kdysi naší republice už slony darovali. „Původně jsme jednali o získání slonů se sirotčincem Pinnawala pro slůňata bez rodičů. Získali jsme odtud slonice Tamaru a Janitu," popisoval Bobek.

Získávání slonů tedy nevypadá tak, že se někde sloni chytají, nebo se jedná s místními obyvateli. Tak to šlo asi před padesáti lety. Dnes jsou sloni buď majetkem státu, vlády, panovníka. O slonech se jedná s nejvyššími představiteli země. O koupi slonů do Prahy se velmi dlouho jednalo s prezidentskou rodinou. Byla to vlastně výměna. Pražská zoo Srí Lance také poskytla zvířata, varany komodské.

„Původně jsme jednali o čtyřech slonech, pak nám přislíbili dva. Odvolávali jsme se na jednání o slonech v sedmdesátých letech, což pomohlo," podotkl Bobek.

Naši chovatelé tam jeli několik týdnů předem, sbližovali se se slony, učili je vstupovat do transportních boxů a podobně. 

Velký problém byl ale s dopravou. Pro čtyři slony se počítalo s letadlem za deset milionů korun. Jenže pro dva slony byla tato suma drahá. Podařilo se tedy vyjednat půjčení vojenského letadla Herkules za palivo. Jenže to bylo asi padesát let staré. Po dohodě s našimi vojáky prostřednictvím odeslaných fotografií mailem slony naložili. Jenže se stalo to, že nebyl dodržen letový plán, proto nedostali povolení k letu nad Indií. Nakonec s mezipřistáním šťastně přistáli v Praze.

Stejně jako sloni se získávají ostatní zvířata. Nechytají se už v divoké přírodě, ale vyměňují se mezi zoologickými zahradami.

Další část přednášky patřila divokým koním Převalského. Chov těchto koní má v ČR tradici. Už v roce 1959 se v Praze konala první konference o záchraně koní a našim chovatelům byla předána plemenná kniha. Koně se nyní vracejí do Chustajnu, do oblasti pouště Gogi B, kde byl viděn poslední živý divoký kůň na konci šedesátých let. Od koní přešel Miroslav Bobek ke zvířatům v Africe. Vyzdvihl mimo jiné gorily. Zmínil před několika lety projekt Odhalení, jehož výtěžek putoval právě na záchranu goril.

V Africe gorily ohrožuje úbytek deštných pralesů a pytláctví. Například původní obyvatelé Pygmejové mají jiný vztah ke zvířatům než lidé například v Evropě. Stále je loví. Proto se lidé, kteří chtějí gorily zachránit, orientují hlavně na děti, které mnohdy živou gorilu v pralese ani neviděly. Byl zřízen tzv. toulavý autobus a ten je vozí za živými gorilami. Rovněž vyšly pohádky o gorilách.

Další večery na cestách:

8.11. Tasmánie, přednáší Jaroslav Bouzek
22.11. Antarktida … k branám ráje, přednáší světově uznávaný fotograf Václav Šilha
6. 12. Království Tonga, přednáší Jiří Faflák
20.12. Kuba, přednáší Petr Novák