Nastal 21. červen, den, kdy začíná astronomické léto, a který je jedním ze čtyř základních kamenů kalendáře. Je to den, kdy je Slunce nejvýše nad severní polokoulí a na své pouti se začíná vracet zpět k rovníku – odtud tedy slunovrat.

Všechny uvedené časové údaje jsou v SEČ (středoevropský čas) a pro stanoviště na průsečíku středoevropského poledníku (tj. 15 stupňů východně od Greenwich) a rovnoběžky 50° severní šířky. Pro získání SELČ (letní čas) je nutno připočítat 1 hodinu (SELČ = SEČ + 1 hod).
S pochopením významu slunovratu se nabízí několik otázek:

Jaká je dráha Země kolem Slunce?

V dnešní době již snad nikdo nepochybuje o tom, že Země obíhá kolem Slunce. Je v pořadí třetí planetou obíhající naši nejbližší hvězdu. Kdybychom se na sluneční soustavu podívali shora, zjistili by jsme, že její oběh je proti směru hodinových ručiček, stejně jako se otočí kolem své osy. Pozorovateli ze Země se tento pohyb projevuje zdánlivým pohybem Slunce po obloze. Dráha Země má tvar málo výstřední elipsy (můžeme říci, že je skoro kruhová) v jejímž jednom ohnisku leží Slunce. Proto se v průběhu jednoho oběhu, kterému říkáme rok, vzdálenost od Slunce mění. Když na severní polokouli vládne léto jsme od Slunce nejdále. V letošním roce se tak stane 4. července ve 3 h SEČ Země bude v tento okamžik od Slunce vzdálená 152,1 miliónu kilometrů. Opačná situace nastává, když na severní polokouli je zima. V roce 2009 byla Země Slunci nejblíže 4. ledna v 17 h SEČ a obě tělesa dělila vzdálenost „pouhých“ 147,1 miliónu kilometrů.

Co je příčinou změny ročních období?

Mnoho laiků si myslí, že změna ročních období je dána právě vzdáleností Země-Slunce. Jak z výše uvedeného vyplývá, je to nepravdivá domněnka. Co je tedy příčinou střídání ročních dob, když to nezpůsobuje vzdálenost Země od Slunce? Může za to sklon zemského rovníku k oběžné rovině /23,5°/, nebo-li odklon zemské osy od kolmice k rovině oběhu Země. Tento fakt způsobuje změnu množství světla, které dopadá na určité místo na zemském povrchu v průběhu roku, a tedy i střídání ročních dob. Když je ke Slunci přikloněna severní polokoule, nastává léto a na jižní zima. Za půl roku se situace obrátí, severní polokoule je odvrácena, nastává zima a na jižní, která je přivrácena, je léto. Jaro na severní polokouli odpovídá podzimu na jižní a naopak.

Jaká je zdánlivá dráha Slunce po obloze?

Zdánlivá roční dráha Slunce pohybujícího se na pozadí hvězd se nazývá ekliptika a prostupuje zvířetníkovými souhvězdími - Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář a Ryby. Ve skutečnosti je to promítnutí oběžné dráhy Země kolem Slunce na nebeskou sféru. Protože je zemská osa skloněna, svírá ekliptika se světovým rovníkem úhel asi 23,5 stupně. Jistě jste si všimli, že v zimě se Slunce pohybuje nízko nad jižním obzorem /nejjižnější poloha odpovídá zimnímu slunovratu/ a v létě ho najdeme vysoko na obloze /nejsevernější poloha je okamžikem letního slunovratu/.

Co je tedy slunovrat?

Z již uvedeného vyplývá, že slunovrat je extrémní severní /Slunce je nejvýše nad severní polokoulí, stojí přímo nad obratníkem Raka (+23,5°), což je nejsevernější rovnoběžka, kde lze Slunce spatřit v zenitu/, nebo jižní poloha Slunce na ekliptice /Slunce je nejvýše nad jižní polokoulí, stojí přímo nad obratníkem Kozoroha (-23,5°), což je nejjižnější rovnoběžka, kde lze Slunce spatřit v zenitu, nebo-li v nadhlavníku/, ze které se začíná vracet zpět k rovníku. Tento koloběh se každoročně opakuje a v minulosti dal základ vznikajícímu kalendáři.

Jaké jsou čtyři kameny kalendáře?

V dřívějších dobách lidé zjistili, že příroda má určitá pravidla a opakující se řád. Nejjasnějším objektem na obloze bylo a je Slunce. Lidé si od pradávna uvědomovali, že je nejdůležitějším objektem na nebi a tak se základem pro vznik kalendáře stala právě jeho poloha na obloze. Prvním kamenem kalendáře je den jarní rovnodennosti. Je to okamžik, kdy střed Slunce prochází přes světový rovník a tudíž na obě polokoule svítí stejně dlouho. V letošním roce nastala jarní rovnodennost 20. března ve 12 h 43 min. Druhým kamenem a extrémním bodem na pomyslné dráze Slunce je letní slunovrat, který právě nastává 21. června v 06 h 45 min. Jak jsem již uvedla, Slunce se tento den nalézá nejvýše nad severní polokoulí, stojí v zenitu přímo nad obratníkem Raka, což je nejsevernější rovnoběžka /+23,5°/. Třetím kamenem je podzimní rovnodennost, kterou začíná podzim a v letošním roce nastane 22. září ve 22 h 18 min. Slunce je na své dráze opět přímo nad rovníkem a tudíž osvětluje obě polokoule stejně. Čtvrtým, posledním kamenem je druhá extrémní poloha Slunce – zimní slunovrat. Den zimního slunovratu nastane 21. prosince v 18 h 46 min. Slunce se na své zdánlivé dráze nalézá nejvýše nad jižní polokoulí, tj. nad obratníkem Kozoroha, což je nejjižnější rovnoběžka /-23,5°/, kde je Slunce v zenitu.

AUTOR: Renata Šilhánková