VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Soňa Hanusová je nejstarší známou rodačkou obce Kolešov

Kolešov  – Soňa Hanusová je nejstarší známou rodačkou, kterou se podařilo vypátrat kronikáři obce Kolešov Pavlu Ďuranovi.

24.4.2015
SDÍLEJ:

Soňa Hanusová v KolešověFoto: Pavel Ďuran

Podařilo se ji v loňském roce zkontaktovat po mnoha desetiletích odmlky a dokonce už i byla v Kolešově na návštěvě a Kolešovští zase navštívili ji. Je to nesmírně milá, vitální a činorodá paní, která je ve svém domě skvostně, královsky přivítala.

Rakovnický deník vám nabízí krátký seriál popisující cestu Soni Hanusové zpět k vlastním kořenům.

Dopis

Začalo to dopisem. V e-mailové schránce mi přistál v neděli 1. června 2014 a já si ho v úvodu tohoto příspěvku dovolím ocitovat:
„Vážený pane, obracím se na Vás jako na kronikáře obce Kolešov s následující prosbou: Jmenuji se Soňa Hanusová, rozená Sazonová. Celý svůj život žiji v Kašperských Horách na Šumavě, ale narodila jsem se 10. 4. 1940 v Kolešově. Moji rodiče byli Mitrofan Georgijevič Sazonov (bílý kozák, který se do naší republiky uchýlil po revoluci v Rusku) a Emilie, roz. Vintrová, jejíž kořeny jsou na Šumavě.

V roce 1940 jsem měla jedenáctiletou sestru Anastázii (sestra paní Soni se jmenovala Anastasie Vlastimila, paní Hanusová o své sestře mluvila vždy jako o Vlastě – pozn. P. Ď.), která (snad) v Kolešově chodila do školy a podle jejího vyprávění na ní děti volaly „Kozačko". Moje rodina žila a pracovala u sedláka Wolfa, který měl být starostou. Maminku zavřeli na půl roku do Litoměřic (důvod neznám) a já se sestrou jsme měly být dány buď do Německa, nebo do dětského domova. Jenom díky onomu německému statkáři, který tuto informaci věděl dopředu, se tatínkovi s námi dětmi podařilo včas odejít do vnitrozemí a zachovat tak rodinu pohromadě.

Pan Wolf půjčil tatínkovi vůz naložený nejen nábytkem, ale i jídlem, koně a kočího pro zpáteční cestu. Otec měl propustku pouze pro sebe, a tak jsme se my se sestrou dostaly přes hranice za dramatických okolností. Druhého listopadu 1940 mě sestra tajně, po kolenou, přetáhla přes hranici ve vaničce, do které mě, půlroční nemluvně, uložily s paní Wolfovou, zatímco tatínek přejel legálně hranici po státní silnici. U příbuzných na Šumavě jsme počkali, až maminku propustili, přežili jsme tu do konce války a po ní už jsme zde, v Kašperských Horách, zůstali. Tohle všechno si pamatuji z vyprávění sestry. Moc by mě zajímalo, jestli onen pan Wolf, který nám tak nezištně pomohl, byl v té době opravdu starostou a jaký byl jeho osud a osud jeho rodiny po válce.
Pokud byste mi mohl sdělit něco, co by se vztahovalo k těmto událostem, byla bych Vám opravdu velmi vděčná. Myslím si, že můj příběh je dokladem toho, že historie nebyla jen černobílá a že v každé, i té nejtěžší době, se najdou lidé ochotni pomoci druhému bez ohledu na vlastní riziko. Děkuji Vám za Váš čas a ochotu a případnou odpověď.

Zdravím a přeji Vám i Kolešovským vše dobré.
Soňa Hanusová

Nadšení

Po něčem podobném jsem – bezmála dva roky – volal! Po podobných kamíncích do mozaiky kolešovské historie, kterou bychom postupně vyplňovali kroniku obce. Z minulosti Kolešova toho víme tragicky málo, pravděpodobně i díky faktu, že záznamy, které možná někdy byly, odešly spolu s odsunutými sudetskými Němci. A tak se Soňa Hanusová stává v tuto chvíli nejstarší mně známou rodačkou naší obce; a ať jí jakkoli opustila jako půlroční mimino a dnes jí je čtyřiasedmdesát let, dokázala poskytnout vyprávění, které jste si před chviličkou přečetli a uměla si vzpomenout i na některé další drobnosti, které jí její sestra vyprávěla.

Vraťme se tak tímto příspěvkem proti proudu řeky času, pojďme si společně prohlédnout dokumenty, které Soňa Hanusová dokázala najít a něco nám o nich říci.

V první řadě – seznamte se: Soňa Hanusová se narodila jako Soňa Emilie Sazonová ve středu 10. dubna 1940 v Kolešově. Naši obec za poměrně dramatických okolností, jak sama popsala včera, jako půlroční miminko opustila. Usadila se na Šumavě, kde vyrostla, absolvovala zahradnické učiliště, později pak střední ekonomickou školu, a v podstatě celý život pracovala v obchodě s ovocem a zeleninou. Má dvě děti, tři vnoučata a dnes je v důchodu; v Kašperských Horách má penzion „Soňa".

Rodina

V listopadu 1897 se v Donské oblasti na jihovýchodě Ruska (stanice Filinovská) narodil Mitrofan Georgijevič Sazonov. Prokazatelně ve svých jedenadvaceti letech byl bělogvardějcem, kozákem, což byli svobodní obyvatelé ukrajinských a jihoruských stepí, zemědělci (ale také válečníci), kteří mluvili východoslovanskými jazyky. A jak se dostal k nám?

Z historie je třeba připomenout, že po Říjnové revoluci v roce 1918 došlo na Donu k několika kozáckým protikomunistickým povstáním, která později přerostla do občanské války. Proto komunistický režim podnikl vůči kozákům velice tvrdé kroky, kdy jich převážná většina byla zastřelena nebo internována. Pár šťastlivcům se podařilo uniknout.

Mitrofan Sazonov patřil mezi ně. Je o něm známo, že nějaký čas žil v Řecku, aby se na konci dvacátých let 20. století ocitl v Kněževsi. Jako bělogvardějec a kozák to uměl s koňmi, přičemž na všech dokumentech, které se paní Soně podařilo shromáždit, byl uváděn buď jako kočí nebo čeledín. A to byl podle paní Hanusové majitel obrovských, tisícihektarových pozemků v Rusku. Pak se objevil i na Šumavě.

Tady se v únoru 1903 jako jedna z deseti dětí narodila Emilie Vintrová. Ta se někdy v průběhu konce zmíněných dvacátých let minulého století potkala s Mitrofanem Sazonovem a 30. 1. 1929 se jim narodila dcera Anastasie Vlastimila.

„Maminka byla dost divoška?" ptal jsem se Soni Hanusové, když jsme popíjeli kávu na zahradě jejího domu. Evidentně byla… mít totiž nemanželské dítě byl před téměř sty lety problém. A Sonina sestra Vlasta v loži manželském rozhodně počata nebyla. Ač se totiž narodila ještě v Tejmlově na Šumavě, její rodiče se brali až o dva roky později v Kněževsi.

Následovala Sonina maminka Emilie svého (budoucího) manžela do jeho bydliště? Nebo šlo o ostudu takových rozměrů, že byla Emilie ze Šumavy bleskově odstěhována někam, kde ji nikdo neznal? Nevíme, můžeme se jenom dohadovat. Faktem zůstává, že 1. února 1931 se tihle dva v Kněževsi vzali. Jako svědkové tohoto obřadu jsou uvedeni pánové Johan Hable, kočí, Kněževes č. p. 9, a Josef Tunshorn, Kněževes č. p. 270.

Kdy se manželé Sazonovi dostali do Kolešova, nevíme. Fotografie Mitrofana pořízená na chmelnici však z Kolešova pravděpodobně pochází a k dispozici máme i rodný list Soni, která se už v Kolešově narodila. Vyprávěli jí, že prý někde na chmelnici… Její sestra Vlasta chodila v Kolešově možná do školy. Ta tady byla a fungovala, jen netušíme, kolikatřídní ve třicátých letech minulého století byla. Z publikace „Der Politische Bezirk Podersam" víme, že roku 1801 byla v Kolešově zřízena jednotřídka, která byla roku 1898 rozšířena o třídu druhou.

Faktem zůstává, že školní fotografie Vlasty není z Kolešova, ale z Hořesedel.

Jako rodný dům Soni Hanusové je uváděno číslo popisné 67. Ten dům v Kolešově stále stojí, jestli kdy ale patřil rodině Wolfově a byl-li pan Wolf před 2. světovou válkou starostou naší obce, to se nám zatím zjistit nepodařilo.

V tomto směru jsme o pomoc a radu požádali Státní okresní archiv v Rakovníku, který by měl poradit, zda existují nějaké seznamy odsunutých Němců z Kolešova. Zatím se z archivu neozvali. Pokoušeli jsme se zjistit i důvod věznění Soniny maminky Emílie. V litoměřické vazební věznici se však nenašel nikdo, kdo by dokázal poradit, jestli tak staré seznamy vězněných osob jsou dnes ještě vůbec k dispozici a jsou-li, kde je hledat. V Litoměřicích je nemají. Soňa Hanusová měla ještě bratra – jmenoval se Alexandr a nedožil se dvou let věku. Zemřel snad na záškrt. V Kolešově to pravděpodobně nebylo, jesenická matrikářka paní Šítová zápis o jeho narození ani úmrtí nenašla. Vzhledem k tomu, že nevíme, kdy se Sazonovi v Kolešově objevili, požádali jsme i kněževeskou matriku. „Zápis syna Alexandra jsem v matrikách nenašla. Jestli není náhodou ještě zapsaný v knize úmrtí," odepsala matrikářka se slibem, že později ještě zapátrá.

V budoucnu se pokusíme kontaktovat také německý Kronach, jehož muzeum má sbírky týkající se odsunutých sudetských Němců z Podbořanska a Rakovnicka. Snad i s jeho pomocí bychom se mohli dopátrat dalších faktů o minulosti naší vsi.

Vraťme se ale v závěru k samotné paní Hanusové a k dnešním dnům. Návštěva z Kolešova jí zjevně udělala nesmírnou radost. Svou rodnou ves našla díky internetu (možnosti, jak něco takového dohledat, byly v minulosti výrazně omezenější). Přiznala se nám, že v Kolešově nikdy nebyla a s nadšením přijala naše pozvání, aby se přijela podívat.

Jejím problémem je však volný čas. Jako majitelka penziónu na prahu léta má dost práce se svými návštěvníky a poslední termín, kdy ještě volno měla a přijet by mohla, byl v neděli 22. června. Tento den tak Kolešov přijal na své půdě paní, která se tady před čtyřiasedmdesáti lety narodila. Která Kolešov zná z vyprávění své starší sestry – pamatovala si jak na taneční zábavy v kulturním sále, tak třeba restauraci, kam pravidelně chodili pro vynikající dršťkovou polévku. A protože se paní Hanusová cítí být naší rodačkou, nabídla všem Kolešovským, kteří by se na oplátku chtěli podívat k ní, na Šumavu do Kašperských Hor, ve svém penzionu „Soňa" slevu.

Vzácná návštěva

Sen se vyplnil a v neděli 
22. června 2014 poprvé v životě paní, která se sice v Kolešově roku 1940 narodila, přesto celý život prožila na Šumavě, navštívila svoje rodiště. Dokonce rodný dům. Odsud si odnesla i trošku zeminy, kterou chce doma, v Kašperských Horách, rozsypat na své zahrádce.
Paní Hanusovou v Kolešově přivítal starosta Václav Porazík s chotí a místostarosta Václav Svítil. Pozdravit ji přišla také celá řada spoluobčanů. Společně s ní prošli vsí, navštívili její rodný dům, zastavili se na chviličku i na obecním úřadě.

Paní Hanusové se v Kolešově moc líbilo. „Cítím se být doma," loučila se. Spokojená – a dojatá.

AUTOR: PAVEL ĎURAN

Autor: Jana Elznicová

24.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Stavebnictví - Stavebnictví Geodeti a ostatní 20 000 Kč Ostatní odborní pracovníci v oborech příbuzných kartografii a zeměměřictví Ostatní odborní pracovníci. Požadované vzdělání: bakalářské. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 27000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce: zařazení dle katalogu správních činností - 2.62.11- Systémové činnosti při vedení a obnově operátu, zjišťování průběhu hranic., Nabízíme: 5 týdnů dovolené, příspěvek z FKSP, stravenky, 5 dnů sick day., Motivační dopis společně s životopisem zasílejte v termínu do 30.9.2018 na e-mail Marcel.Franek@cuzk.cz, Kontakt: osobně, tel. 313521613 nebo e-mailem.. Pracoviště: Katastrální úřad pro středočeský kraj - pracoviště rakovník, Na Sekyře, č.p. 2123, 269 01 Rakovník 1. Informace: Marcel Franěk, . Zdravotnictví - Zdravotnictví Zdravotní sestra 22 000 Kč Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace Ranní zdravotní sestra. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč, mzda max. 26000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce: zdravotní péče o klienty Domova se zvláštním režimem (cílová skupina lidí trpící demencí), základní zdravotní péče (odběry, převazy, TK, podávání léků) administrativní činnost (zápis intervencí, spolupráce s lékařem - zpracování vizit), Požadavky: znalost práce na PC, pozitivní přístup k práci s lidmi (seniory), zodpovědnost, empatie, pracovitost, týmovost, praxe v obdobném zařízení výhodou, čistý RT., Nabízíme: firemní benefity, možnost ubytování, úhradu požadovaného kurzu, měsíční masáže, příspěvek na obuv, ošacení., Nástup možný dle domluvy i dříve, smlouvu možno prodloužit na dobu neurčitou., Kontakt: tel. 734750821 nebo e-mailem dsnovestraseci@seznam.cz. Pracoviště: Alma mater, o.p.s., Dukelská, č.p. 1142, 271 01 Nové Strašecí. Informace: Eva Benešová, +420 734 750 821. Věda a výzkum - Specialisté v oblasti vědy a techniky 22 000 Kč Specialisté v oblasti vědy a techniky Technik/technička zkušební laboratotoře. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Náplň práce: práce při provádění zkoušek stavebních materiálů a konstrukcí v laboratoři a na stavbách., Požadujeme: min. SŠ vzdělání nejlépe technického zaměření (stavební apod...), aktivní práci na PC (MS Office), pečlivost, samostatnost, dochvilnost, časovou flexibilitu, logické myšlení. Aktivní řidič sk. B. , Nabízíme zajímavou práci v mladém kolektivu, možnost kariérního postupu., Kontakt: e-mailem vymyslicky@qualiform.cz. Pracoviště: Qualiform, a.s. - řevničov, 271 01 Nové Strašecí. Informace: Petr Vymyslický, . Výroba - Výroba Manipulační dělníci ve výrobě 14 650 Kč Manipulační dělníci ve výrobě manipulační pracovník skladu. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14650 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: . Pracoviště: Český inter control cz kom. spol., Na Spravedlnosti, č.p. 2542, 269 01 Rakovník 1. Informace: Jana Rendlová, +420 313 515 718.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Obyvatel Rakovnicka nepatrně ubylo

Popadané stožáry velmi vysokého napětí u Lišan na Rakovnicku.
8

Fabienne lámala stromy, zastavila vlaky a nadělala spoustu práce energetikům

Přejmenování botanické zahrady nevyšlo. S pamětní deskou problém není

Rakovník – Biolog, cestovatel, fotograf a především patron Botanické zahrady v Rakovníku a dlouholetý zastupitel Václav Laňka by mohl mít svoji památní desku umístěnou v prostorách botanické zahrady. Václav Laňka zemřel v listopadu roku 2017. Návrh pojmenovat po něm botanickou zahradu tehdy neprošel, ovšem nikoliv vinou vedení města.

Plavání s policejními želízky a vrhání slaměného balíku v sukni: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 22. až 23. září 2018.

Kaválek vystřihl parádu, Nové Strašecí slaví výhru

Nové Strašecí /FOTOGALERIE/ - Byl to souboj o šest bodů. A ten zvládli lépe fotbalisté Nového Strašecí. Ti na svém trávníku porazili v dalším kole krajského přeboru Velim a poslali ji na poslední místo tabulky. Tři body trefil domácím osm minut před koncem parádní ranou z trestného kopu Kaválek. Výstavní trefa, možná gól roku.

V Kounově soutěžilo téměř dvě stě malých hasičů

Kounov /FOTOGALERIE/  – Bez mála dvě stovky malých hasičů se sešlo v sobotu dopoledne na kounovském hřišti za sokolovnou. Konal se zde totiž již čtvrtý ročník Železného hasiče, který přilákal jednotky ze čtrnácti sborů dobrovolných hasičů a dvou krajů.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT