První kroky k navázání před lety zpřetrhaných kontaktů s bývalými obyvately Sudet dnes žijících na území Německa už probíhaly v jednotlivých obcích po několik let. Ale teprve před rokem se začal rodit v hlavách lidí ze Svazku měst a obcí Rakovnicka projekt, který by mezi původními sousedy znovu navázal spolupráci, prolomil bariéry a společnými silami přispěl k poznání minulosti, obnově zpřetrhaných pout a rozvoji současného území tehdejších Sudet.


Už před rokem se do německého města Kronach vydali zástupci Svazku a přijetím byli mile překvapeni.
Pod střechou muzea a historického archivu Heimatstube Podersam – Jechnitz je vřele přivítala ředitelka paní Bräuer, jinak rodačka z českých Podbořan, a představila jim, že ani Němcům, kteří po druhé světové válce museli své letité domovy opustit, nejsou ani po letech rodné obce neznámé a o dění za hranicí se zajímají. Sdružují se do aktivně pracujících spolků podle jednotlivých obcí původu, na místa svého rodiště, nebo rodiště svých rodičů pravidelně jezdí a dokonce vydávají specializovaný časopis pro své členy. V muzeu pak zhlédli historické materiály, fotografie a spoustu dalších zajímavých dokumentů připomínajících období, kdy Češi i Němci žili v Sudetech životem sousedů.


Nápad


Už tenkrát se zrodil nápad připravit obdobnou expozici i u nás. Logickou úvahou byla jako nejvhodnější místo zvolana Jesenice už proto, že je jedna z obcí, které se svými původními obyvateli navázaly a udržují pravidelný kontakt.
„Když jsme tuto expozici připravovali, znovu jsme si uvědomili, jak málo o historii Jesenicka víme. Původní myšlenkou bylo připravit expozici, ve které bychom prostřednictvím historických a současných fotografií porovnali minulost a dnešek sídel Jesenicka,“ vysvětlil nám záměr Jan Hartl ze Svazku měst a obcí Rakovnicka.
Organizátoři si přitom dali podmínku, že si nebudou usnadňovat práci a na historickou část nevyužijí nabízené materiály z archivu muzea v Kronachu, ale budou hledat ve zdejších fondech. Už proto, aby se zjistilo, kolik materiálu o historii Sudet vlastně je. Výsledek byl však přímo žalostný a expozice by se bez pomoci z Německa neuskutečnila.
„I když je název výstavy, kterou dnes otvíráme, Společná řeč, ve skutečnosti bychom chtěli především nasluchat. Naslouchat těm, kteří odsud byli nuceni odejít a bez nichž Jesenicko ztratilo velkou část své duše a paměti,“ řekl v úvodu vernisáže výstavy Roman Hartl.


Vernišáž


Sobotní jesenické vernisáže se kromě zástupců Svazku měst a obcí, představitelů obce Jesenice a dalších hostů z české strany samozřejmě zúčastnili i bývalí rodáci z obcí v okolí.
Nechyběla zde ani ředitelka muzea v Kronachu paní Bräuer, které jako poděkování za pomoc předal Radek Dvořák kytici květů, s velkým zájmem si vše prohlíželi a hlavně také zasvěceně komentovali pánové Scheubert, narozený přímo v Jesenici, a pan Kaiser, rodák z nedalekých Podbořánek. Svým pohotovým překladem pak pomáhala prolomit jazykovou bariéru Šárka Dvořáková.
Téměř dvě desítky panelů ukazují Jesenicko prostřednictvím krátkých textů a mnoha historických a současných pohledů z nejrůznějších stran - sídla, turistika, příroda, památky, blízký vztah velkého českého básníka Jaroslava Vrchlického k Jesenicku atd., s největší pozorností se výstava věnuje úspěšné obnově drobných památek v krajině Jesenicka a představuje některé probíhající zajímavé projekty zaměřené na obnovu památek a poznání místní historie. Expozici Společná řeč – obnova paměti a kulturní krajiny Jesenicka – vytvořil Svazek měst a obcí Rakovnicka jako součást projektu Rakovnické Sudety, který je spolufinancován z Programu obnovy venkova Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Výstavu můžete navštívit až do 30. října 2008.


Oběd


Po zahájení výstavy pokračoval společný program obědem v Hotelu Jesenice a přátelským povídáním na vážná i méně vážná témata. Další oficialitou pak bylo ve 14 hodin slavnostní vysvěcení obnovené sochy svatého Floriána na návsi v Sosni, kam se také všichni po dobrém obědě přesunuli.