Slunce

Slunce – naši nejbližší hvězdu – obíhá Země přibližně ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Sluneční paprsek k nám letí 8 minut. 01.08. vyjde ve 04 h 29 m a zapadne v 19 h 42 m; 10.08. vyjde ve 04 h 42 m a zapadne v 19 h 27 m; 20.08. vyjde ve 04 h 57 m a zapadne v 19 h 09 m; 31.08. vyjde v 05 h 13 m a zapadne v 18 h 46 m. Slunce vstoupilo do znamení Lva 22. července, do znamení Panny vstupuje dne 23. 8. v 00 h 38 min.

Měsíc

Naším nejbližším vesmírným tělesem je naše přirozená družice Měsíc. Obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti přibližně 380 tisíc kilometrů. Při jeho oběhu je k Zemi přikloněna stále stejná polokoule. Tato skutečnost je dána tím, že oběžná doba Měsíce kolem Země je stejně dlouhá jako doba jeho rotace kolem osy. V průběhu jeho oběhu pozorujeme sice stále stejnou polokouli, ale vždy různě velkou Sluncem osvětlenou část jejího povrchu. Tak vznikají fáze. A kdy čtyři základní nastávají? Úplněk dne 06.08. v 01 h 54 m; Poslední čtvrt dne 13.08. v 19 h 55 m; Nov dne 20.08. v 11 h 01 m; První čtvrt dne 27.08. ve 12 h 42 m. Vzhledem k eliptické oběžné dráze Měsíce se jeho vzdálenost od nás mění. V průběhu jednoho oběhu tak Měsíc prolétá přízemím a odzemím. Přízemí je okamžik, kdy je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi. V odzemí je situace opačná, Měsíc je od Země nejdále. Odzemí nastane 04.08. v 02 h a Měsíc bude od nás vzdálen 406 tisíc km. Přízemí nastane 19.08. v 06 h a obě tělesa bude dělit vzdálenost 360 tisíc kilometrů. Další odzemí nastane 31.08. ve 12 h a tentokrát vzdálenost Měsíce dosáhne 405 tisíc km.

Planety

Merkur zaniká v záři Slunce a je i v průběhu srpna nepozorovatelný. Venuše září stále jako Jitřenka vysoko na ranní obloze. Mars je viditelný ve druhé polovině noci v souhvězdí Býka, 26. srpna se ocitá v Blížencích. Jupiter, jako gigant mezi planetami, je viditelný po celou noc v souhvězdí Kozoroha. Při pohledu malým dalekohledem /triedrem/ jsou viditelné čtyři největší Jupiterovy měsíce, jejichž poloha se mění v důsledku oběhu kolem planety. Jmenují se Io, Ganymedes, Europa a Callisto a objevil je Galileo Galilei roku 1610. Jako první použil v roce 1609 dalekohledu k pozorování vesmíru. V roce 2009 si tak připomínáme 400leté výročí astronomického výzkumu a proto byl tento rok vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Planeta Saturn, která je stále ozdobou souhvězdí Lva, je viditelná zvečera nad západem a její viditelnost se stále zhoršuje. Důvodem je přibližování na obloze ke Slunci. V jeho záři Saturn zanikne v září, protože 4.9. dochází ke konjunkci se Sluncem a v 6 h se též na své oběžné dráze nejvíce přiblíží k Zemi, obě tělesa bude dělit vzdálenost 10,341 AU /AU = astronomická jednotka je střední vzdálenost Země – Slunce = cca 150 mil.km/. Při pohledu dalekohledem jsou viditelné Saturnovy prstence, které se pro pozemského pozorovatele zcela uzavřou 4. září 2009, kdy jejich prodloužená rovina prochází Zemí. K této události dochází pravidelně dvakrát během oběhu planety kolem Slunce. Tato situace tak nastává jednou za 14 až 15 let.Proto v současné době jsou viditelné téměř jako úzké čárky. Po 4. září 2009 se k nám začne stále více naklánět severní strana prstenců a ty se začnou opět rozevírat. Již nyní upozorňuji na zajímavost, kdy na večerní obloze budeme moci od 10. srpna pozorovat /i když za ztížených podmínek/ Sluncem osvětlenou severní stranu prstenců, tedy opačnou, než která k nám bude v té době přivrácena. I to bude viditelné pouze z astronomického dalekohledu.

Hvězdná obloha

Na nočním nebi ještě převážně vládnou letní souhvězdí, ale již se viditelně hlásí o slovo podzimní část oblohy. Nad severním obzorem září nezapadající hvězdy, které tvoří souhvězdí Velké medvědice /Velký vůz/, Malého medvěda /Malý vůz/, Kasiopey, Cefea a Draka. Večer nad západním obzorem se rozloučíme s Pannou, Hydrou, Pohárem, Havranem. Po většinu noci můžeme pozorovat Pastýře, Severní korunu, Váhy, Herkula /je zde viditelná, za dobrých podmínek pouhým okem, kulová hvězdokupa M 13/, Hadonoše, Štíra, Střelce, Kozoroha, Orla /nejjasnější hvězda - Altair/, Delfína, Labuť /nejjasnější hvězda - Deneb/ a Lyru /nejjasnější hvězda - Vega/. Orientační trojúhelník pro letní oblohu je tvořen trojicí jasných hvězd - Vega, Deneb a Altair. Mléčná dráha se line od souhvězdí Kasiopey, přes Labuť, Orla až k Střelci. Ve směru souhvězdí Střelce leží střed naší Galaxie. Triedrem zde můžeme pozorovat mnoho mlhovin, hvězdokup a skupin hvězd. V pozdějších hodinách nad východním obzorem, vystupují podzimní souhvězdí - Pegas, Andromeda /je zde vidět pouhým okem nejbližší spirální galaxie M 31/, Vodnář, Ryby, Beran, Velryba. Ráno pomaloučku vycházejí zimní souhvězdí.

Zvláštní úkazy

Při romantických srpnových večerech jsou vidět „padající hvězdy“. Tuto nádheru poskytuje meteorický roj Perseid, který nám umožňuje pozorovat téměř po celý měsíc větší množství meteorů. Maximální činnosti roj dosáhne 12. srpna před půlnocí.

AUTOR: Renata Šilhánková