Umělecký řezbář Libor Daenemark má cit pro umění i pro mezilidské vztahy.

Kdy vlastně přišel nápad na pořádání řezbářského symposia v Přílepech?To jsem si daroval k padesátinám. Já jsem původem Hradečák. Žena je z Rakovnicka. Po vzájemné úvaze jsme koupili tento dům v Přílepech, a to ze dvou důvodů. Jednak jakožto řezbář potřebuji ke své tvorbě docela dost místa na práci se dřevem, a jednak se mi zdá, že život na vesnici je daleko kvalitnější. Myšlenka na pořádání symposia – vzájemné potkávání se s přáteli od kumštu a inspirování se – pak už přišla samo sebou.

Jaký je další osud zde vzniklých děl během symposia?
Většina z nich tu zůstává. Zatím jich část máme ve stodole, ale existuje idea, že by se v jednom z domů, který patří obci, realizovala galerie, kde by výtvarná díla vzniklá během symposií byla vystavena. Vznikla by tu tak stálá expozice. Je tu poměrně slušný turistický ruch. Například přes Nouzov tudy vede cyklostezka. Pokud by se některá z prací návštěvníkům výstavy líbila, mohli bychom jim zprostředkovat kontakt na dotyčného umělce. To je tak to jediné, co bychom mohli pro naše přátele řezbáře, kováře a kamenosochaře udělat, tedy krom nádherných pocitů, které v nich po symposiu určitě zůstávají.

Je něco, co vás během této akce potěšilo nebo naopak rozlobilo?
Nenaštvalo mě vůbec nic. Naopak nás s manželkou potěšilo, že ty lidi jsou ochotni přijít a trávit tu s námi určitý čas. Přijedou sem ve svém volnu, bez toho, že by jim za to někdo platil. V dnešní době, kdy se vše jen žene za penězi, to je moc prima.

Jak se na symposium dívají místní?
Přiznám se, že jsem z prvního ročníku měl docela obavy. Ale zjistil jsem, že jsou velice tolerantní, že přežili i dosti hlučné řezání pil, kdy se připravují kmeny stromů na další zpracování. Dnes už se na to, jak na louce tvoří řezbáři a další umělci, chodí dívat celá vesnice.

Co byste řekl o Vojtovi Kozohorském?
To je chlapec z nedalekých Chrášťan. Už loni k nám začal docházet a učit se vyřezávat. Má dřevo moc rád a pozoruhodné na tom je, že to byla jeho vlastní aktivita začít se k nám docházet v době, kdy chodil do osmé třídy základní školy. Nikdo jej k ničemu nenutil ani nepřemlouval. Pokrok je na něm rozhodně vidět.

Symposia se účastní i několik umělců z Německa …
Z celkového počtu 35 řezbářů je jich šest z Německa. Já se dost často pohybuji po Evropě, kde získávám různé kontakty. Už loni jsme tu měl dvě děvčata z Německa, která letos přivedla další lidi. Řeknu to asi tak: Kdyby se jim u nás nelíbilo, už by podruhé nepřijely a nikoho dalšího by nevodily.