Objevit se loni na Rakovnicku podařilo výstavnou přezku zdobenou drahokamy a prsten pocházející z druhé poloviny 5. století našeho letopočtu – ty zřejmě pocházejí z ukrytého lupu, přičemž přezku pachatelé rozlámali na tři kusy, a to nejspíš kvůli dělení kořisti – a letos na jaře byl nedaleko objeven ještě krásně zdobený pozlacený stříbrný závěs koňské ohlávky z konce 6. století. Ten patrně kdosi ztratil.

Archeologické naleziště Nesvětice. Výzkum lokality s pohřebištěm a vesnicí byl přerušen 29. října 2021, na jaře 2022, po zimní pauze, budou práce v terénu obnoveny.
Archeologové našli na Mostecku další kostry. Nekropole skrývá ještě stovky hrobů

Společné mají oba nálezy to, že pocházejí ze staré cesty. Vlastní cesta i to, kam vlastně vedla, je nyní předmětem zkoumání archeologů. Ti proto zatím nechtějí upřesňovat lokalitu, z níž unikáty pocházejí. Obávají se, že by naleziště mohli poničit zvědavci a zlatokopové s detektory kovů.

Šperk ze Středomoří, kameny i z Indie

Na otázku, zda je jisté, zda předměty vyzvednuté ze země teprve přednedávnem, jimž vědci přisuzují minimálně evropský význam, opravdu zůstanou v Rakovníku, dostal Deník diplomatickou odpověď. Národnímu muzeu prý záleží na zachování dobrých vztahů s rakovnickým muzeem. Ředitelka rakovnického muzea Magdalena Elznicová Mikesková tak se zástupci Středočeského kraje, který je jeho zřizovatelem, jedná o milionech korun potřebných na změnu expozice.

To bude záležitost následujících let. Prozatím se chystá výstava, jež by měla být v příštím roce ke zhlédnutí od června do konce listopadu. Deníku to řekla muzejní archeoložka Kateřina Blažková. S tím, že k výstavě bude vydána i publikace detailně představující zkoumání nálezů a jeho výsledky. A kraj se nepřímo hlásí k tomu, že peníze umožňující prezentaci nálezů je třeba najít. Jejich význam středočeský radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda (Spojenci/TOP09) přirovnává ke korunovačním klenotům z pozdějšího období středověku.

Tým archeologů Husitského muzea v Táboře na dně Farského rybníka v Plané nad Lužnicí pracuje již od srpna.
Archeologové zkoumají vypuštěný rybník. Nalezli keramiku i další artefakty

Skutečně také pocházejí z obdobného prostředí. Zvláště přezka, zcela zjevně vyrobená v některé středomořské zlatnické dílně pracující pro císařský dvůr (možná v Konstantinopoli nebo v Ravenně) musela patřit nějakému králi či komusi z jeho nejbližších; možná vyslanci. Masivní zlatý artefakt vyrobený pomocí náročné přihrádkové techniky je navíc zdobený broušenými českými granáty (jde o nejstarší doložené použití českých pyropů ve šperkařství), ale i almandiny (kupodivu nepocházejícími z relativně blízkých nalezišť v alpské oblasti: analýza prokázala, že jsou z Indie a Srí Lanky!) a třemi kousky zeleného skla.

Majetek nejvýznamnějších velmožů své doby

Mimořádný skvost nemohl nosit nikdo jiný než skutečně jen několik nevýše postavených osob své doby; u ostatních by hned bylo patrné, že k nim nepatří, řekla Deníku archeoložka Blažková. Lidé, kteří šperk získali, se přezku zřejmě právě proto nerozpakovali zničit: zjevně stáli jen o zlato. Z okolností nálezu archeologové odvozují, že drahokamy ani umělecká hodnota je nezajímaly. Pytlíček s rozlámanou přezkou a prstenem kdosi ukryl u cesty – vyzvednout si je už ale nikdo nepřišel.

Vědci předpokládají, že mohlo jít o kořist z vykradeného hrobu; na Rakovnicko pouze přivezenou. Pokud je tento předpoklad správný, neležela přezka v hrobě dlouho: v zadní části někdo vylámal nýty, aby ji oddělil od kůže, k níž původně byla připevněna…

Z digitální projekce pravděpodobného portrétu sv. Ludmily v Arcibiskupském paláci v Praze.
OBRAZEM: Takhle mohla vypadat svatá Ludmila. Vědci zrekonstruovali její tvář

Také o něco mladší ozdobný závěs ohlávky, podle všeho náhodně ztracený, představuje unikát. Náročná výzdoba vrubořezem v podobě helmic je srovnatelná jedině s nálezy z takzvaného vendelského období v jižní Skandinávii a v Anglii. Ta někdejší cesta na Rakovnicku, o níž Blažková prozradila jen to, že hledat ji v křivoklátských lesích by byl omyl a nachází se jinde v regionu, tedy musela mít ve své době opravdu mimořádný význam. Stejně jako cíl, kam vedla. Vědí archeologové něco víc? „Tušíme, ale zatím neprozradíme,“ řekla Deníku Blažková.